10. února 2021

Projeďte se na kole, pak si udělejte názor na bezpečný odstup

V následujících týdnech poslanci rozhodnou o bezpečném odstupu při předjíždění cyklisty 1,5 metru. Každý rok se v České republice prodá 350 tisíc nových jízdních kol. Stane se přes 4000 nehod s účastí cyklistů. Desítky cyklistů na následky zranění zemřou. Popularita cyklistiky roste a s ní roste i počet nehod s tragickými následky.

Nejlepším způsobem, jak problém poznat, je osobní zkušenost. Každý by se měl občas projet na kole po silnici, aby získal novou perspektivu. Nebo by se měl alespoň zeptat svých blízkých, kteří na kole jezdí.

Tento komentář je stručnou reakcí na nejčastěji zmiňované pochybnosti odpůrců návrhu.

Plně chápu obavy o čistotu právního řádu, který by nová definice konkrétního odstupu samozřejmě nezjednodušila. Navíc její vymahatelnost ani zdaleka nebude stoprocentní. Je však třeba zvážit, jak pozitivní reálné dopady pouhá definice bude mít. Snad každý z nás si uvědomuje, že je třeba zákonem upravovat nejvyšší dovolenou rychlost, protože každý může mít jinou představu, jaká rychlost je bezpečná. Stejné je to s bezpečným odstupem. Zahraniční příklady ukazují, že bezpečný odstup kontrolovat lze. Vzhledem k zásadě „v pochybnostech ve prospěch obviněného“ mohou být postihovány pouze jednoznačně excesivní případy. Význam definice je však především edukativní a preventivní. Minimální boční odstup při předjíždění cyklisty je závazně stanoven například v Německu, Francii, Španělsku, Portugalsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Austrálii a většině Spojených států amerických.

Souhlasím s argumentem, že při odstupu 1,5 metru není možné cyklistu předjet na komunikaci či v jízdním pruhu užším než 3,5 metru. V takto úzkém místě bychom cyklistu neměli předjíždět ani dnes. Není to bezpečné. Na druhou stranu to samozřejmě neznamená, že by cyklista blokoval motoristu. Žádný cyklista přece nechce někoho zbytečně zdržovat. Při nejbližší vhodné příležitosti zajede ke kraji a motoristovi umožní své bezpečné předjetí. Je totiž povinný neomezovat plynulost provozu a dělá to i pro svoje bezpečí. Obvyklá šířka venkovských silnic je kolem 5,5 metru. Tam se vyhnou dvě auta a je tam i dost místa pro bezpečný odstup od cyklisty. Případné zpomalení motoristy v řádu vteřin či desítek vteřin je malá daň za to, že nedojde k ohrožení života.

Nepopírám ani fakt, že řada cyklistů páchá dopravní přestupky. Totéž lze říci o řadě motoristů. Nejčastějším přestupkem cyklistů je jízda po chodníku. Proč? Tito cyklisté se bojí jet po silnici. Pokud zvýšíme bezpečnost cyklistů na silnici, nebudou mít důvod po chodníku jezdit.

Nesdílím představu, že bezpečnost cyklistů vyřeší povinné přilby pro všechny cyklisty. Sám bez přilby sice nikdy nevyrážím, ale represivní opatření nepodporuji. Přilba může snížit riziko některých úrazů hlavy. Samotné nehodě však nijak nezabrání. Naopak. Pocit falešného bezpečí může být příčinou riskantnějšího chování, včetně nebezpečného předjíždění. To je ostatně důvod, proč povinné přilby téměř nikde na světě neexistují. Pokud nezakážeme silniční cyklistiku, potřebujeme bezpečný odstup.

Je na nás, jestli se vydáme cestou zákazů a represí, nebo cestou vzájemného respektu a ohleduplnosti.

Přeji nám všem hodně šťastných kilometrů bez nehod, ať již za volantem, za řídítky nebo pěšky!


Článek vyšel v MF Dnes (10. 2. 2021), na iDnes.cz (11. 2. 2021) a na Městem na kole (10. 2. 2021).

Žádné komentáře :

Okomentovat