V nejbližších dnech poslanci rozhodnou o bezpečném odstupu
při předjíždění cyklisty 1,5 metru. Proti tomuto návrhu osobně velmi
aktivně lobuje ředitel dopravní policie plk. Mgr. Bc. Jiří Zlý, MBA.
„Pomáhat a chránit“ - nebo spíše „Škodit a strašit“?
Pokud jde o cyklisty, razí jednostrannou represi. V jeho očích
cyklisty „ochráníme“ tak, že jim přikážeme povinně nosit přilby a vyženeme
je na stezky pro chodce a cyklisty, aby na silnicích nezdržovali.
Nebezpečí je třeba předcházet
Hlavní problém spatřuje ve vymahatelnosti bezpečného odstupu. Dne
3. 2. 2021 vystoupil na schůzi
hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a přesvědčoval poslance,
že bezpečný odstup nelze nijak kontrolovat a vymáhat. Tím především
přiznal, že dopravní policie dnes bezpečný odstup vůbec neřeší, dokud nedojde
k tragické nehodě.
Policie totiž neví, jaká vzdálenost je bezpečná. Až smrt či vážné
zranění cyklisty postaví najisto, že odstup dostatečný nebyl. Policie však
zároveň odmítá konkrétní stanovení vzdálenosti odstupu, protože ji údajně
nemůže změřit.
Předložená
novela nabízí jednoduché řešení: stačí se inspirovat v zahraničí.
Bezpečný odstup je konkrétně stanoven například v Německu, Francii,
Španělsku, Portugalsku nebo Belgii. Policie bezpečný odstup kontroluje
a vymáhá dokonce i v zemích, kde přesně definován není, jako je
Velká Británie.
K prokázání přestupku stačí kamerový záznam. Vzhledem
k zásadě „v pochybnostech ve prospěch obviněného“ se nehraje na
přesné centimetry nebo decimetry, ale postihují se pouze jednoznačně excesivní
případy velmi nebezpečného předjíždění.
Na doplňující dotaz, proč si plk. Zlý nezjistil, jak bezpečný
odstup řeší jeho zahraniční kolegové, pouze odvětil, že na to ještě neměl čas.
Podle něho úplně postačí výuka v autoškole a různé kampaně. Žádnou
vlastní kampaň ani edukativní a preventivní kontroly na silnicích však
dopravní policie zřejmě nechystá.
Pár vteřin za ztracený život nestojí
Dodržování bezpečného odstupu 1,5 metru by prý mělo dokonce
katastrofické dopady. Na úzkých silnicích předjíždění cyklisty nebude možné
a často se budou tvořit několik kilometrů dlouhé kolony nervózních
a agresivních šoférů.
Opět stačí nahlédnout do zahraničí, kde se při obdobné šíři komunikací
žádný černý scénář nekonal. Tam, kde se mohou vyhnout dva automobily, je dost
místa na předjetí cyklisty s bezpečným odstupem. Podle platné normy je
minimální šířka vozovky s nízkým provozem 5,5 metru, běžně však
6,5 metru a více.
Naopak tam, kde se dva automobily vyhnout nemůžou, nelze ani cyklistu
bezpečně předjet. Zcela výjimečně lze navrhnout i obousměrnou vozovku
o šířce 3,5 metru. Všechna vozidla musejí jet za sebou, dokud
nedojedou k výhybně. Výhybny musejí být každých 80 až 100 metrů.
Podstata dodržování bezpečného odstupu spočívá v tom, že na běžné
venkovské silnici není možné cyklistu předjet v okamžiku, kdy
v protisměru zrovna jede jiné vozidlo, anebo v zatáčce či pod
horizontem, za které není vidět. Případné zpomalení motoristy v řádu
vteřin či desítek vteřin nemá zásadní negativní dopad na celkovou plynulost
provozu. Je to malá daň za to, že nedojde k ohrožení života a zdraví.
Nehody cyklistů nelze bagatelizovat
Ročně se v České republice stane přes 4000 nehod
s účastí cyklistů. Řádově desítky cyklistů každý rok na následky zranění
zemřou. Šéf dopravní policie tvrdí, že bezpečný odstup není důležitý problém.
V Poslanecké sněmovně řekl, že kvůli nedodržení bezpečného odstupu
v roce 2020 zemřel jediný cyklista a stalo se pouze
30 dopravních nehod.
Poté, co jsem ve svém komentáři „Kde
ani cyklohelma nepomůže. V čem se mýlí šéf dopravní policie Zlý“ obvinil
šéfa dopravní policie z manipulativních lží a odkázal na dva
konkrétní případy tragických nehod, přiznal další dvě úmrtí a dalších
54 nehod, celkem tedy tři úmrtí a 84 nehod. Nevím, která
konkrétní tři úmrtí má na mysli. I toto číslo je však nereálně nízké.
Lze odkázat na čtyři případy: dne 31. 1. 2020
v obci Žichlínek, dne 9. 4. 2020
v obci Novosedly nad Nežárkou, dne 15. 6. 2020
v obci Strupčice a dne 25. 8. 2020
v obci Libeř. Ani tento výčet smrtelných nehod zřejmě není kompletní. Za
zmínku stojí i fakt, že policie do smrtelných nehod nepočítá úmrtí, ke
kterým dojde po více než 24 hodinách od nehody. Celkový počet nehod bude
řádově vyšší.
Problém je, že přesná čísla dohledat bohužel nelze. Policejní
statistiky obsahují desítky příčin nehod a každá nehoda může mít více
příčin. Bez posouzení každé nehody jednotlivě nelze spočítat, kolika nehodám by
bylo možné předejít, kdyby byl bezpečný odstup dodržen.
Velmi zjednodušeně lze říci, že ke kolizi může dojít zejména při
křížení směrů jízdy anebo při jízdě stejným či naopak opačným směrem. Právě to
jsou situace, kde bezpečný odstup hraje klíčovou roli. Například zpráva
australského úřadu pro bezpečnost dopravy z roku 2006 uvádí, že vůbec
nejčastější příčinou smrtelných nehod cyklistů je srážka zezadu. A právě
tento fakt byl důvodem, proč Austrálie zavedla definici bezpečného odstupu.
Nemorální praktika obviňování oběti
Odpůrci cyklistů rádi říkají, že za nehody si cyklisté mohou sami.
I plk. Zlý odkazuje na statistiku zavinění: více než polovinu nehod
způsobili cyklisté. V roce 2019 to bylo dokonce 75 % smrtelných
nehod! Tato statistika je sice pravdivá, ale silně zavádějící. Má totiž
vytvořit dojem, že motoristé mohou jen za 25 % nehod. Tak tomu ale není.
Stejně tak lze říci, že v roce 2019 motoristé zavinili dokonce
80 % nehod!
V čem je háček? Tyto statistiky zahrnují veškeré druhy nehod
včetně samonehod. Pokud nás zajímají nehody mezi cyklisty a motoristy
s následkem smrti a těžkých zranění za posledních deset let, tak
62 % nehod zavinil řidič motorového vozidla a 38 % nehod zavinil
cyklista. Realita je tedy přesně opačná, než jak se ji pan Zlý snaží podat.
Pozornost od tématu bezpečného odstupu by radši odklonil na jiná
témata. Zajímá ho především zavedení povinnosti cyklistických přileb i pro
dospělé. Přilba sice může snížit riziko některých úrazů hlavy, nehodě samotné však
nijak nezabrání.
Dále poukazuje na špatnou viditelnost cyklistů. Je pravda, že někteří
cyklisté reflexní prvky podceňují, ale také je pravda, že pokud dojde
k nehodě, motoristé v zájmu nižšího trestu radši obvykle uvádějí
„cyklistu jsem neviděl“, než aby přiznali, že cyklistu viděli, jen se jim
nechtělo zpomalit a dodržet bezpečný odstup.
Oblíbeným tématem jsou také cyklostezky. Cyklisté mají jezdit po nich
a nezdržovat na silnicích. Jenže cyklostezky nejsou všude ani pro každého.
Na 56 tisíc kilometrů silnic v České republice připadá pouhých
1,5 tisíce kilometru cyklostezek. Ty často přitom primárně slouží jako
chodníky a každých pár desítek metrů je přerušují vjezdy na sousedící
pozemky.
Chodci a cyklisté ani podle stávající zákonné úpravy nejsou povinni
užít stezky pro chodce a cyklisty. Cyklisté tak mohou legálně užít
i silnici a chodci chodník na protější straně vozovky. K neužití
stezky mohou mít řadu dobrých důvodů, především vlastní bezpečnost. Stížnosti
pana Zlého, že cyklostezky stály „nemalé peníze“, jsou zcela komické ve
srovnání s náklady na ostatní pozemní komunikace.
Je v pořádku, když vrcholný úředník, který má na starosti
bezpečnost provozu, bojuje svými výroky proti jejímu zvýšení?
Článek vyšel na Respekt.cz
(7. 3. 2021) a na Čistou
stopou Prahou (8. 3. 2021). Další výroky Jiřího
Zlého: Povinný
odstup 1,5 metru pro předjíždění cyklistů? Policie s návrhem
nesouhlasí a komentář autora této zprávy: Proč
jsme stavěli cyklostezky? Radši jsme měli budovat širší silnice.
Žádné komentáře :
Okomentovat