Zřejmě příští středu poslanci rozhodnou o návrhu definice
bezpečného odstupu při předjíždění cyklisty. Dodržovat bezpečný odstup je
povinné už dnes. Řada motoristů však nemá dobrý odhad na to, jaká vzdálenost je
dostatečná. V případě nehody se to dozví až na lavici obžalovaných. A to
už je pozdě jak pro cyklistu, tak pro motoristu a jejich blízké. Proto se
navrhuje dopředu stanovit, že se jedná o minimální vzdálenost 1,5 metru,
resp. 1 metru v místech s nejvyšší dovolenou rychlostí 30 km/h.
Když místo argumentů rozhodují emoce
Proti návrhu zapáleně bojuje poslankyně ANO Zuzana Ožanová. Vychází z vlastních
zkušeností s cyklisty, kteří ji „obtěžují“ na úzkých cestách Chráněné
krajinné oblasti Beskydy, kde má chatu.
K chatě paní poslankyně vede 3,5 metru široká cesta, kde
skutečně není možné cyklistu předjet s bezpečným odstupem 1,5 metru.
Na délku má však pouze 100 metrů. Pokud by cyklista směrem do kopce jel
rychlostí 10 km/h, zdržel by paní poslankyni 36 vteřin. To přece není
důvod, proč by měli na silnicích dále zbytečně umírat lidé.
Paní poslankyně Ožanová navíc cyklistům vyčítá, že ji ohrožují jízdou
po chodníku. Je pravda, že někteří cyklisté porušují pravidla silničního
provozu. Stejně jako někteří motoristé a chodci. Nelze však uplatňovat princip
kolektivní viny a ohleduplnost vůči cyklistům podmiňovat tím, že „začít
musejí oni.“ Pokud zvýšíme bezpečnost cyklistů na silnici, nebudou mít důvod po
chodníku tak často jezdit.
Dopravní katastrofa nehrozí
Bezpečný odstup je stanoven například v Německu, Francii,
Španělsku, Portugalsku a Belgii. I v těchto státech existují
úzké silnice a žádný černý scénář se nekonal.
Tam, kde se mohou vyhnout dva automobily, je dost místa na předjetí
cyklisty s bezpečným odstupem. Podle platné normy je minimální šířka
vozovky s nízkou intenzitou provozu 5,5 metru, běžně však 6,5 metru
a více.
Naopak tam, kde se dva automobily vyhnout nemůžou, nelze ani cyklistu
bezpečně předjet. Zcela výjimečně lze navrhnout i obousměrnou vozovku o šířce
3,5 metru. Všechna vozidla musejí jet za sebou, dokud nedojedou k výhybně.
Výhybny musejí být každých 80 až 100 metrů.
Stačí se konkrétně podívat na každou úzkou cestu. Obvykle je na ní
velmi slabý provoz. Občas se stane, že se tam potkají dvě auta. A jak to
řeší? Jedno z nich musí zastavit a druhé se mu vyhne či ho objede (a na
„vyhýbání“ či „objíždění“ se odstup 1,5 metru nevztahuje!). Přinejhorším
jedno z aut musí couvnout, dokud nedorazí k širšímu místu, typicky k výhybně
nebo křižovatce. U cyklistů je to jednodušší, protože couvání opravdu
nutné není. Úplně stačí, když jeden zastaví a druhý ho objede.
Pár vteřin za zničené životy nestojí
Zatímco někteří motoristé mohou mít dojem, že je cyklisté úmyslně
zdržují, někteří cyklisté zase mohou mít dojem, že je motoristé úmyslně
ohrožují. Pravda ale je, že většina cyklistů ráda při nejbližší vhodné
příležitosti uhne, aby i v zájmu vlastní bezpečnosti umožnila své
předjetí rychlejším motoristou. A také je pravda, že většina motoristů
nemá vlastní zkušenosti s pravidelnou jízdou na kole v provozu, a proto
si neuvědomuje, jak cyklista vnímá těsné předjetí.
Podstata dodržování bezpečného odstupu spočívá v tom, že na běžné
venkovské silnici není možné cyklistu předjet v okamžiku, kdy v protisměru
zrovna jede jiné vozidlo, anebo v zatáčce či před horizontem, za který
není vidět. Právě v takových situacích dochází k nehodám nejčastěji.
Případné zpomalení motoristy v řádu vteřin či desítek vteřin nemá zásadní
negativní dopad na celkovou plynulost provozu. Je to malá daň za to, že nedojde
k ohrožení života a zdraví.
Argumentace odpůrců definice bezpečného odstupu hlasování posouvá do
obecnější roviny: jestli vůbec cyklisté na silnici patří, nebo nepatří.
Nezáleží však na tom, jestli cyklisty máme, nebo nemáme rádi. Bezpečnost je v zájmu
nás všech. Když se podaří návrh schválit, pomůže to kultivovat vztahy mezi
chodci, cyklisty a motoristy.
Čeští řidiči nejsou horší než řidiči v zahraničí. Když vyjedou za
hranice, chovají se lépe. Je to dáno místními pravidly a zvyklostmi, které
právě teď můžeme zlepšit.
Článek vyšel v MF Dnes (8. 4. 2021) a na Městem
na kole (11. 4. 2021).
Žádné komentáře :
Okomentovat