Odborná i laická veřejnost v poslední době diskutuje o návrhu
na definování bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty nejméně 1,5 m.
V pondělí 13. 7. 2020 návrh projednala vláda a schválila
neutrální stanovisko. Ačkoli je návrh teprve na začátku legislativního procesu,
stanovisko vlády znamená klíčový úspěch, který může kultivovat vztahy mezi
chodci, cyklisty a motoristy.
Žádní cyklisté, žádný problém
Zásadně se mění dosavadní politika Ministerstva dopravy, resp. BESIP,
kterou v posledních desetiletích ovládala vize, že cyklisty „odklidíme“ ze
silnic na cyklostezky, aby nepřekáželi motorové dopravě.
Tato vize se obhajovala zvýšením bezpečnosti. Podle Ministerstva
dopravy případné střety mezi rychlejšími a pomalejšími cyklisty, bruslaři,
chodci či zvířaty na cyklistické stezce jsou méně závažné než střet cyklisty s motorovým
vozidlem. Tvrzení o „menší závažnosti“ takových střetů však není ničím
podložené. Naopak. Je skandální úmyslně přenášet riziko nehod s účastí
cyklistů od motoristů, kterým se při střetu s cyklistou většinou nic
nestane, na nejzranitelnější účastníky provozu na pozemních komunikací včetně
dětí, starších osob a handicapovaných, kteří se pohybují na stezkách.
Takový přístup jde přímo proti principům Úmluvy o silničním provozu.
Obzvláště ve městech v odpoledních hodinách nebo o víkendech
bývají stezky velmi vytížené a z pohledu řady cyklistů výrazně
nebezpečnější než silnice. Užití cyklistických stezek navíc mnohdy fakticky
znemožňuje místní technické řešení. Řada cyklostezek totiž vznikla primárně
jako chodník, na který byla čerpána štědrá dotace Evropské unie na podporu
cyklistiky. Kvalitní cyklostezka si své cyklisty vždy sama najde.
Smyslem cyklostezek je zlepšovat podmínky pro cyklistiku a otevřít
ji širšímu okruhu cyklistů, kteří si dnes na silnici netroufnou. Ne paušálně
zakazovat cyklistům, aby jezdili po silnicích jako dosud, a tedy naopak
zhoršovat podmínky pro cyklistiku.
Vize silnic bez cyklistů je úplně mimo realitu.
Stezky pro chodce a cyklisty nejsou povinné
Největší problém nastal, když si Ministerstvo dopravy a dopravní
policie tuto vizi začali plést s platným právním stavem. Existující
povinnost cyklisty užít „stezku pro cyklisty“ v rozporu se zákonem
rozšiřovali též na „stezku pro chodce a cyklisty“, která je zdaleka
nejčastějším typem cyklostezek. Vzniknul tak mýtus, že cyklista je povinen užít
všechny cyklostezky. A že cyklista na silnici nepatří.
Tento mýtus se zvláště v posledních letech stal extrémně
nebezpečným. Zejména mladí motoristé se na sociálních sítích navzájem hecují v tom,
jak „vychovat“ cyklisty, kteří páchají domnělý přestupek neužití cyklostezky.
Někteří údajnou povinnost cyklisty užít cyklostezku chápou dokonce natolik
široce, že napadají cyklisty i na silnicích, podél nichž žádná stezka nevede.
Cyklisté přece mají jezdit výhradně po cyklostezkách. Čím dál častěji se tak na
silnicích objevuje úmyslně co nejtěsnější předjíždění, doprovázené stříkáním z ostřikovačů
na cyklistu, případně také vytrubováním a vulgárním nadáváním. Objevily se
i brutální případy, kdy motorista do cyklisty úmyslně najede a z kola
ho srazí. Řada motoristů se kamerovými záznamy svých „lekcí“ cyklistům veřejně
(i když anonymně) chlubí na video portálech. Někteří z nich patří
mezi youtubery s desítkami tisíc odběratelů.
Lze uvést i nedávný příklad z informačního serveru
KRIMI-PLZEŇ. Anonymní pisatel si stěžuje na to, že cyklisté jeli po silnici,
vedle které vede cyklostezka, a dokládá to jejich fotografií. Přitom
zdůrazňuje, že nechápe, proč se cyklistům nelíbí, když je on jako motorista
předjíždí v blízkosti, přičemž sami údajně porušují zákon. Nato anonymní
tisková mluvčí policie vysvětluje, že se tito cyklisté dopustili přestupku
neužití stezky.
Vyznění článku je velmi nebezpečné, protože posiluje rostoucí mýtus
mezi motoristy, že cyklisté na silnici nepatří a podle toho se k nim
máme chovat. Zaprvé zákon neukládá povinnost užít stezku pro chodce a cyklisty,
o kterou se v daném případě jednalo. Zadruhé o spáchání
přestupku nerozhoduje anonymní tisková mluvčí policie, ale správní orgán,
případně soud. Zatřetí ani kdyby se cyklista dopustil nějakého přestupku,
neopravňuje to motoristu, aby ho předjel bez dodržení bezpečného bočního
odstupu či ho jakýmkoli jiným způsobem „vychovával“. Takové jednání je extrémně
nebezpečné pro obě strany.
Jednoznačné stanovisko vlády, že cyklista není povinen užít stezku pro
chodce a cyklisty, je proto zásadně důležité. Mělo by se co nejdříve
dostat ke všem motoristům.
Zboření nebezpečného mýtu pochopitelně neznamená konec veškerého
agresivního chování na silnicích. Agresivní jedinci však díky tomu „vypadnou z role
vychovávačů“. Podobných excesů tak výrazně ubude a dojde ke skutečnému
zvýšení bezpečnosti všech účastníků provozu na pozemních komunikacích. Všichni
se musejí navzájem respektovat. Silnější navíc musejí projevovat mimořádnou
opatrnost ke slabším. To platí jak ve vztahu mezi motoristy a cyklisty,
tak ve vztahu mezi cyklisty a chodci.
Článek vyšel na Aktuálně.cz
(14. 7. 2020).
Žádné komentáře :
Okomentovat