JUDr. Tomáš Kindl, Praha,* JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M., Brno**
I. Úvod
Tento článek se pokusí najít odpověď na otázku, jestli je cyklista povinen užít cyklostezku a jejím neužitím se dopouští přestupku.
K podpoře cyklistiky se řada států zavazuje při plnění svých závazků v oblasti ochrany klimatu.[2] Nedávno představený ambiciózní balíček Evropské komise v oblasti dopravy (Efficient and Green Mobility package) poprvé upřednostňuje cyklisty a chodce ve velkých městech.[3] Podobné trendy se objevují i v České republice, byť fragmentovaně, například při vymezení urbanistických pravidel[4] nebo při posuzování podmínek omezení pohybu cyklistů[5].
Na druhou stranu stoupá i počet registrovaných motorových vozidel, mezi nimi především osobních automobilů, a provoz na pozemních komunikacích citelně houstne, což s sebou přináší i konfliktní situace. Bohužel, řada lidí má nebezpečný pocit, že cyklisté na silnice nepatří, protože zdržují provoz, a že se k nim podle toho můžeme chovat. 15 % českých řidičů přiznává své agresivní chování v okamžiku, kdy by kvůli cyklistovi měli zpomalit.[6] Část motoristů „vychovává“ cyklisty tím, že je úmyslně ohrožuje: těsným předjížděním, stříkáním z ostřikovačů, troubením, vytlačováním, vybržďováním či dokonce sražením[7]. Někteří z nich se takovým chováním neváhají chlubit na sociálních sítích, a dokonce veřejně prezentovat jeho kamerové záznamy.[8] Z jejich pohledu – a to je to nejděsivější – je to spravedlivý trest pro cyklisty. Názor, že cyklisté na silnicích nemají co dělat, často pramení z domněnky, že cyklisté musejí jezdit jen po cyklostezkách.[9]
Různé státy se značně liší jak co do kvality cyklistické infrastruktury, tak co do její právní úpravy.
Zatímco celkem obvyklou českou realitou je několik set metrů dlouhá stezka pro chodce a cyklisty společná, fakticky pouze chodník rekonstruovaný z dotace Evropské unie na cyklistickou infrastrukturu, který je co chvíli lemován vjezdem či křížením s vedlejší pozemní komunikací (kde ovšem cyklisté na rozdíl od souběžně jedoucích motorových vozidel dávají přednost), oproti ostatním pozemním komunikacím nemá prakticky žádné technické parametry a v zimě není udržovaná, ve státech s vyspělejší infrastrukturou běžně existují stezky pro cyklisty oddělené od chodců a s předností v jízdě v případě křížení s vedlejší pozemní komunikací.
Právní úprava cyklistické infrastruktury se postupně liberalizuje. Ve Francii[10] byla obecná povinnost užívat cyklostezky zrušena s tím, že místní úprava provozu může stanovit jinak. V Rakousku[11], Španělsku[12] nebo Belgii[13] existují jak povinné, tak nepovinné druhy cyklostezek (nepovinné cyklostezky jsou obvykle označené čtvercovou informativní dopravní značkou).
Ve Velké Británii[14], Irsku[15] nebo Austrálii[16] obecně platí, že užití cyklistických opatření není povinné, resp. je doporučené. Britská úprava říká: Užijte cyklostezky, vymezené prostory pro cyklisty a sdružené přechody pro chodce a přejezdy pro cyklisty, pokud to není v době, kdy to je nebezpečné. Užití těchto opatření není povinné a bude záviset na vašich zkušenostech a dovednostech, ale mohou vaši cestu učinit bezpečnější. Obdobné doporučení platí i pro jízdní pruhy pro cyklisty.[17]
II. Zákonná východiska
Práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích upravuje zákon o silničním provozu[18] [§ 1 písm. a) ProvPoz]. Účastníkem provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích [§ 2 písm. a) ProvPoz]. Řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti [§ 2 písm. d) ProvPoz]. Nemotorové vozidlo je přípojné vozidlo a vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo [§ 2 písm. h) ProvPoz]. Pojem cyklista není definován, z výše uvedeného však lze dovodit, že cyklista je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí jízdní kolo.
Každý je povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu [§ 4 písm. a) ProvPoz]. Řidič je povinen dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, osobám těžce zdravotně postiženým a zvířatům, brát ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka nebo osobu těžce zdravotně postiženou označené podle prováděcího právního předpisu a na výcvikové vozidlo označené podle zvláštního právního předpisu [§ 5 odst. 1 písm. d) ProvPoz].
Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích [§ 57 odst. 1 ProvPoz].
Zákon o silničním provozu neobsahuje výslovnou skutkovou podstatu, která by se vztahovala k porušení § 57 odst. 1 ProvPoz, ale obsahuje zbytkovou skutkovou podstatu, tzv. „káčkový přestupek“. Fyzická osoba se dopustí přestupku jiným jednáním, než které je uvedeno v § 125c odst. 1 písm. a) až j) ProvPoz, jímž v provozu na pozemních komunikacích nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II zákona o silničním provozu, tedy v § 3 až 79a ProvPoz [§ 125c odst. 1 písm. k) ProvPoz]. Typicky se jedná o neoprávněné zastavení a stání[19] nebo nepoužití bezpečnostního pásu.[20] Za přestupek se uloží pokuta od 1 500 Kč do 2 500 Kč [§ 125c odst. 5 písm. g) ProvPoz]. Příkazem na místě lze uložit pokutu do 2 000 Kč [§ 125c odst. 7 písm. a) ProvPoz].
III. Aktuální legislativní změna
Klíčové výše citované ustanovení § 57 odst. 1 ProvPoz doznalo zásadní změny s účinností k 1. 1. 2022 novelizací provedenou zákonem č. 365/2021 Sb. Do 31. 12. 2021 bez dalšího platilo, že je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.
Doplněním slov „v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích“ je tato povinnost maximálně zúžena jak prostorově (na dané místo a směr), tak především účelově (ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích).
„Daný směr“ je pojem již dříve užívaný v prováděcí vyhlášce č. 294/2015 Sb.[21] Pojem „dané místo“ by se v případě jedné pozemní komunikace měl vykládat jako místo, kde se některé z vyjmenovaných cyklistických opatření nachází (typicky jízdní pruh pro cyklisty), a v případě dvou pozemních komunikací (z nichž jedna je samostatnou stezkou pro cyklisty) jako místo, v němž se tyto pozemní komunikace protínají nebo spojují [obdoba definice křižovatky v § 2 písm. w) ProvPoz]. Aby došlo k přestupku, musí účastník tímto místem projet a dopravní značku nerespektovat. Když se na komunikaci dostane později, až za daným místem, případně se tyto pozemní komunikace přímo neprotínají nebo nespojují, povinnost užít jinou pozemní komunikaci nemá.
Podle podrobného odůvodnění pozměňovacího návrhu, kterým byla tato změna přijata,[22] tato výjimka počítá s tím, že v praxi může docházet k situacím, kdy není vhodné, aby cyklista musel užít cyklistickou infrastrukturu, přičemž uvádí řadu příkladů: „Pravidlo o povinném užití cyklistických opatření se v praxi často dostává do rozporu s bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích. [...] Je logické, že cyklista nemůže dostát povinnosti užít vyhrazený prostor pro cyklisty (tzv. předsunutou stopčáru), pokud se do tohoto prostoru nemůže kolem stojících motorových vozidel bezpečně dostat. Bezpečnost musí mít přednost. Bezvýjimečné dodržování pravidla o povinnosti užít stezku pro cyklisty, resp. domnělé povinnosti užít stezku pro chodce a cyklisty, přináší nebezpečné situace na stezkách, kde hrozí střety mezi rychlejšími cyklisty a pomalejšími cyklisty, osobami pohybujícími se na kolečkových bruslích nebo jiném sportovním vybavení, chodci, zvířaty a řidiči motorových vozidel, kteří přes tuto stezku vyjíždějí na silnici. Obzvláště ve městech v odpoledních hodinách nebo o víkendech bývají stezky velmi vytížené a výrazně nebezpečnější než silnice.
Silnice může být bezpečnější než cyklistické stezky. Povinné užití stezek se obhajuje zvýšením bezpečnosti. Případné střety na cyklistické stezce jsou údajně méně závažné než střety na silnici. Tvrzení o „menší závažnosti“ takových střetů však není ničím podložené. Naopak. Čelní střet dvou cyklistů může být kvůli součtu jejich rychlostí mnohem závažnější, než když jednoho cyklistu zezadu srazí motorové vozidlo. Navíc je skandální úmyslně přenášet riziko nehod s účastí cyklistů od motoristů, kterým se při střetu s cyklistou většinou nic nestane, na nejzranitelnější účastníky provozu na pozemních komunikacích pohybující se po stezkách, kterými jsou chodci, ostatní cyklisté a zejména děti, starší osoby a tělesně postižené osoby. Takový přístup jde přímo proti principům Úmluvy o silničním provozu. Každý účastník provozu na pozemních komunikacích je povinen se chovat ohleduplně. Silnější navíc musejí projevovat mimořádnou opatrnost ke slabším. To platí jak ve vztahu mezi motoristy a cyklisty, tak ve vztahu mezi cyklisty a chodci.
S ohledem na bezpečnost nejzranitelnějších účastníků provozu na pozemních komunikacích je v řadě konkrétních situací vhodné, aby cyklista namísto stezky užil silnici. Užití silnice může být bezpečnější i pro samotného cyklistu, například pokud by užití stezky znamenalo nutnost několikanásobného odbočování a křížení jinak rovného úseku silnice, které zvyšuje pravděpodobnost výskytu kolizních situací. Podle uznávané teorie dopravních proudů obdobnou rychlostí pohybující se prvky v proudu mají menší pravděpodobnost kolize. Rychlost některých cyklistů je zejména v obcích, ale v závislosti na výškovém profilu často i mimo ně výrazně blíže rychlosti motorových vozidel pohybujících se po silnici než rychlosti účastníků provozu pohybujících se po stezce. Výjimka z povinnosti užít stezku posílí homogenitu dopravních proudů, a tím zvýší bezpečnost provozu.
Povinné užití stezky v praxi často znemožňuje místní technické řešení. Například vjezd na stezku a označení stezky mnohdy nebývá přímo u silnice, po které cyklista jede, a proto si cyklista podrobně neznalý místních poměrů nemusí být stezky vůbec vědom. Stejný problém nastává i v situaci, kdy cyklista na silnici, podél níž stezka vede, vjede až za začátkem stezky. Proto se navrhuje upřesnit, že povinnost užít cyklistické opatření se vztahuje pouze na „dané místo“. Povinné užití stezky znemožňuje i nevhodný nebo špatně udržovaný povrch některých stezek, který není bezpečně sjízdný pro všechny typy kol. Jako stezka může být například označena i kamenitá lesní pěšina, která není bezpečně sjízdná zejména pro silniční kola. [...]
Zakotvení odůvodněné výjimky z povinnosti užít cyklistická opatření přinese i zvýšený tlak na to, aby se budovala skutečně smysluplná cyklistická opatření, která budou dostatečně bezpečná a komfortní. [...]
Nedostatek pocitu bezpečí cyklistů je v České republice hlavní překážkou tomu, aby jízdní kolo bylo mnohem více využívaným dopravním prostředkem. V posledních letech dochází ke značnému rozšiřování sítě stezek pro chodce a cyklisty a stezek pro cyklisty. Jejich smyslem je zlepšovat podmínky pro cyklistiku a otevřít ji širšímu okruhu cyklistů. Naopak smyslem stezek není paušálně zakazovat cyklistům, aby jezdili po silnicích jako dosud, a tedy fakticky zhoršovat podmínky pro cyklistiku.[23] Umožnění cyklistům vybrat si v zájmu bezpečnosti nejzranitelnějších účastníků provozu na pozemních komunikacích bezpečnější variantu přinese zvýšení bezpečnosti provozu jak na „cyklostezkách“, tak na silnicích.“
Z výše uvedeného je patrné, že tuto obecně formulovanou výjimku lze vykládat velmi široce. Pokud ustanovení hovoří o bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích, nemyslí tím pouze bezpečnost nebo plynulost motorové dopravy, ale také bezpečnost nebo plynulost nemotorové dopravy (chodců a cyklistů). Spojka „nebo“ značí, že důvod se nemusí týkat bezpečnosti a plynulosti najednou, ale i jen bezpečnosti nebo jen plynulosti. Ustanovení navíc nehovoří o tom, že by k ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích muselo dojít, ale že by k němu mohlo dojít.
Cyklista tak může využít této výjimky například z důvodu nevhodné trasy, technického stavu komunikace či s ohledem na ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
Nabízí se otázka, zda vůbec lze nalézt situaci, která by pod tuto výjimku nespadala. Široce koncipovaná výjimka totiž myslí v zásadě na všechny skutečné důvody, proč cyklisté v § 57 odst. 1 ProvPoz vyjmenovanou cyklistickou infrastrukturu neužívají. Novelizace zákona tak tuto povinnost de facto zrušila.
IV. Co je cyklostezka
Otázkou je vymezení slova „cyklostezka“. Tento pojem užívají Úmluva o silničním provozu a Úmluva o dopravních značkách a signálech.[24] „Cyklostezka“ znamená nezávislou silnici nebo část silnice určenou pro jízdní kola, označenou jako takovou. Cyklostezka je oddělena od jiných silnic nebo jiných částí téže silnice strukturálními prostředky [čl. 1 písm. g) ter Úmluvy o dopravních značkách a signálech a identicky čl. 1 písm. g) ter Úmluvy o silničním provozu].
Ze zákonů používá tohoto pojmu bez bližšího upřesnění § 63 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s přístupem do krajiny a povinností každého dbát své bezpečnosti a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí a nebezpečím v přírodě obvyklým.
Pro účely otázky řešené tímto článkem je však rozhodující zákon o silničním provozu. „Cyklostezka“ v obecném jazyku může v terminologii zákona o silničním provozu znamenat například právní pojmy stezka pro cyklisty, stezka pro chodce a cyklisty společná, stezka pro chodce a cyklisty dělená, stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol, pěší zóna s povoleným vjezdem kol, cyklistická zóna, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, jízdní pruh pro cyklisty, piktogramový koridor pro cyklisty či dokonce cyklistická trasa. Jednotlivé druhy „cyklostezek“ mají různou právní úpravu, a proto je třeba mezi nimi rozlišovat.
Na které z výše uvedených typů „cyklostezek“ se vztahuje § 57 odst. 1 ProvPoz? Výslovně pouze na jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty a stezku pro cyklisty.
Může se § 57 odst. 1 ProvPoz vztahovat i na jiné druhy „cyklostezek“? V následující pasáži se zaměříme na otázku, jestli se § 57 odst. 1 ProvPoz vztahuje na některý z typů stezek pro chodce a cyklisty. Tato otázka je významná hlavně proto, že nepočítáme-li cyklistické trasy, které mají jen informativní funkci, zdaleka nejčastějším typem „cyklostezek“ v České republice jsou stezky pro chodce a cyklisty společné.
V. Vztahuje se § 57 odst. 1 ProvPoz na stezky pro chodce a cyklisty?
1. Základní principy správního trestání
Ustanovení § 57 odst. 1 ProvPoz stezku pro chodce a cyklisty výslovně nezmiňuje. Výčet v § 57 odst. 1 ProvPoz je taxativní. Mohl by však pojem „stezka pro chodce a cyklisty“ být podmnožinou pojmu „stezka pro cyklisty“?
Zákon o silničním provozu mezi těmito pojmy zcela konzistentně rozlišuje. Například § 60a ProvPoz, upravující užívání osobního přepravníku (tzv. segway), opakovaně užívá pojmy stezka pro chodce, stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty jednoznačně alternativně. Totéž platí i pro prováděcí předpisy. Například § 4 odst. 1 ProvPozV uvádí, že lze zkrátit vzdálenost pro umístění výstražné značky na stezce pro cyklisty a stezce pro chodce a cyklisty. Mezi oběma pojmy jasně rozlišují i související předpisy, například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který v § 17 odst. 1 stanoví, že za související stavbu dálnic, silnic a místních komunikací I. třídy se pro účely jejich zařazení mezi veřejně prospěšné stavby považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí nebo místní komunikací I. třídy.
Pojmy stezka pro chodce a stezka pro cyklisty nejsou dvě množiny, jejichž průnik tvoří stezka pro chodce a cyklisty; taková koncepce by byla logicky neudržitelná, protože by nebylo možné mluvit o stezce pro chodce nebo stezce pro cyklisty bez toho, že by se jednalo současně o stezku pro chodce a cyklisty (což popírá vedle uvedených ustanovení i například § 40 odst. 2 ProvPoz, upravující povolení vjezdu cyklistů na chodník nebo stezku pro chodce).
Otázky vzbuzuje § 23 odst. 1 věta druhá ProvPoz, podle které řidič musí dát přednost v jízdě při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci. Samostatná stezka pro cyklisty, stezka pro chodce a stezka pro chodce a cyklisty může být buď účelovou pozemní komunikací, nebo místní komunikací IV. třídy (§ 12 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., § 3 odst. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích). Problém je v tom, že účastník provozu na pozemních komunikacích tyto druhy pozemních komunikací v terénu nemůže rozeznat. Bylo by tedy správné, aby povinnost dát přednost platila i v případě vjíždění ze stezky pro chodce a ze stezky pro chodce a cyklisty, i když se nebude jednat o účelovou pozemní komunikaci (de lege ferenda je možno uvažovat o rozšíření ustanovení i na cyklistickou zónu). Absence stezky pro chodce a stezky pro chodce a cyklisty v § 23 odst. 1 větě druhé ProvPoz je však zřejmě legislativním opomenutím, které je třeba řešit legislativní cestou. Nelze z něj dovozovat širší význam pojmu stezky pro cyklisty, zvláště pak pro jiná ustanovení.
Směšování stezky pro chodce a cyklisty se stezkou pro cyklisty je v rozporu s požadavkem stálosti pojmosloví a jednoty a bezrozpornosti právního řádu. „Je žádoucí, aby vždy, kdy je v textu právního předpisu použit týž výraz, bylo tím míněno totéž, a byl-li použit výraz jiný, bylo tím míněno něco jiného“.[25]
Kdyby zákonodárce chtěl zavést povinnost cyklisty (nebo chodce) užít stezku pro chodce a cyklisty, právě v § 57 odst. 1 ProvPoz (v případě chodce v § 53 odst. 1 ProvPoz) by tak výslovně učinil. A pokud by o výkladu § 57 odst. 1 ProvPoz přesto existovala pochybnost, uplatnila by se nejen zásada in dubio pro libertate (v pochybnostech ve prospěch svobody), podle níž „je v pochybnostech o výkladu práva nutné přiklonit se ve prospěch takového výkladu, který poskytuje větší svobodu, tj. je příznivější pro adresáta práva“,[26] ale bylo by nutné v případě domnělého porušení tohoto ustanovení respektovat základní principy správního trestání. Uplatní se zásada nulla poena sine lege (není trestu bez zákona[27]), konkrétně nulla poena sine lege certa (každý přestupek musí být dostatečně určitě, přesně a jasně vymezen[28]) a nulla poena sine lege stricta (zákaz analogie v neprospěch pachatele[29]).
Uvedené zásady neváhají správní soudy při výkladu zákona o silničním provozu aplikovat. Naposledy v rozsudku z 19. 8. 2020, č. j. 5 As 138/2019-21, NSS potvrdil, že není možné trestat za „káčkový přestupek“ takové nezákonné jednání, které lze podřadit pod jinou skutkovou podstatu. Konkrétně se jednalo o předložení propadlého řidičského průkazu, které v době spáchání činu postihoval § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely výkladu § 57 odst. 1 ProvPoz je možné využít per analogiam zejména závěry rozsudku ze 17. 12. 2009, č. j. 9 As 39/2009-60, ve kterém se NSS zaměřil na podobnou otázku možného rozšiřujícího výkladu zákonného označení kategorií pozemních komunikací. Pro účely trestání takový výklad vyloučil: „Podle Nejvyššího správního soudu však není možné ze skutečnosti, že podle ust. § 42b odst. 1 písm. g) zákona o pozemních komunikacích lze postihnout pouze jednání namířené proti pozemním komunikacím kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace, dovozovat aplikovatelnost ust. § 42b odst. 1 písm. a) citovaného zákona na jednání spočívající v poškození veřejně přístupné účelové komunikace. Pokud se zákonodárce rozhodl takové jednání nesankcionovat podle shora citovaného ust. § 42b odst. 1 písm. g) zákona o pozemních komunikacích, a to i přesto, že o jeho nežádoucích následcích nelze mít pochybnosti, nemůže správní orgán sankcionovat předmětné jednání podle ustanovení, jež na ně zjevně nedopadají.“
2. Dopravní značky
Co se týče úpravy dopravních značek, význam, užití, provedení a tvary dopravních značek a jejich symbolů stanoví vyhláška č. 294/2015 Sb. (§ 62 odst. 5 ProvPoz). Podle popisků[30] v příloze č. 4 ProvPozV dopravní značka C 8a „Stezka pro cyklisty“ přikazuje cyklistům užít v daném směru takto označeného pruhu nebo stezky, dopravní značka C 9a „Stezka pro chodce a cyklisty společná“ přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky a dopravní značka C l0a „Stezka pro chodce a cyklisty dělená“ přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru části vyznačené pro chodce nebo cyklisty a označuje jejich situování.[31]
Vyhláška č. 294/2015 Sb. se pravděpodobně nepřesně inspiruje popiskem dopravní značky D, 4 „Compulsory cycle track“ („Povinná cyklostezka“) v příloze č. 1 Úmluvy o dopravních značkách a signálech. Značka informuje cyklisty, že stezka, u jejíhož vjezdu je značka umístěna, je pro ně vyhrazena, a informuje řidiče ostatních vozidel, že nejsou oprávněni tuto stezku užít. Cyklisté mají být žádáni, aby stezku užili, pokud stezka běží podél vozovky, chodníku nebo stezky pro jezdce na koních a vede stejným směrem.[32] Grafický vzhled značky D, 4 „Povinná cyklostezka“ odpovídá značce C 8a „Stezka pro cyklisty“. Značkám C l0a „Stezka pro chodce a cyklisty dělená“ a C 9a „Stezka pro chodce a cyklisty společná“ odpovídají značky D, 11a a D, 11b. Úmluva o dopravních značkách a signálech obdobně jako v případě značky D, 4 upravuje jejich vzhled a umístění, ale již nehovoří o požadavku na užití takové stezky.[33]
Znění popisků vyhlášky č. 294/2015 Sb. je však velmi problematické. Zaprvé popisky zcela nadbytečně duplicitně obsahují práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích, které stanoví zákon o silničním provozu. Zadruhé znění popisků vyhlášky je oproti zákonu nepřesné a v některých ohledech dokonce se zákonem rozporné, když ukládají povinnosti nad rámec zákona. Uložení povinnosti vyhláškou je přitom v rozporu s ústavním principem legální licence: Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod)[34]. Na tom nic nemění ani § 76 odst. 1 ProvPoz, podle kterého je místní úprava provozu na pozemních komunikacích nadřazena obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Nejedná se o zmocnění k ukládání povinností nad rámec zákona popiskem značek.
Příkladem, kdy vyhláška „ukládá“ povinnost nad rámec zákona, je právě část popisku značek C 9a a C l0a, podle níž značka přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky, resp. části vyznačené pro chodce nebo cyklisty. Povinnost užít stezku pro chodce a cyklisty navzdory nešťastnému znění vyhlášky ze zákona nemají cyklisté ani chodci. Podle restriktivního výkladu vyhlášky by chodci nesměli užít chodník, pokud podél druhé strany vozovky vede stezka. Museli by vždy přejít vozovku a namísto chodníku užít stezku pro chodce a cyklisty, což je zjevně absurdní.
Dalším příkladem je popisek značky C 8a, který na rozdíl od § 57 odst. 1 ProvPoz neobsahuje širokou zákonnou výjimku z povinnosti užít stezku pro cyklisty (vyhláška č. 509/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2015 Sb., v tomto smyslu nereagovala na novelu provedenou zákonem č. 365/2021 Sb., přestože s tím návrh této novely počítal a jiné související změny provedeny byly[35]).
Obdobně popisek značky C 8a říká, že pruhu nebo stezky smí užít i osoba vedoucí jízdní kolo, osoba pohybující se na kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení a osoba pohybující se na osobním přepravníku. Zapomíná přitom na osoby pohybující se na lyžích, kterým zákon užití vyhrazeného jízdní pruhu pro cyklisty nebo stezky pro cyklisty dovoluje [§ 57 odst. 7 ProvPoz; srov. definici chodce v § 2 písm. h) ProvPoz].
Naopak příkladem, kdy vyhláška „zužovala“ povinnost danou zákonem, je část popisku značek C 8a, C 9a a C l0a, podle níž povinnost užít danou stezku existuje pouze v daném směru (od novely provedené zákonem č. 365/2021 Sb. je toto zúžení součástí zákona).
Vyhlášku je proto třeba změnit (nejlépe úplným odstraněním se zákonem duplicitních a rozporných ustanovení) nebo přinejmenším vykládat v kontextu nadřazenosti zákona (čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky).
Mohla by však povinnost cyklisty užít stezku pro chodce a cyklisty vyplývat ze samotné příkazové značky?
Příkazové značky jsou svislé dopravní značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních komunikacích příkazy [§ 63 odst. 1 písm. d) ProvPoz]. Svislá dopravní značka umístěná vedle pozemní komunikace platí pro celou pozemní komunikaci v daném směru jízdy (§ 3 odst. 1 ProvPozV). Příkazové značky se umísťují u místa, kde příkaz začíná, popřípadě končí (§ 7 odst. 1 ProvPozV).
Je zřejmé, že například příkazová dopravní značka C 6a „Nejnižší dovolená rychlost“ platí pouze od této značky v daném směru jízdy dále a jen na pozemní komunikaci, při jejímž kraji je umístěna. Tato značka sama o sobě nic nepřikazuje účastníku provozu na pozemních komunikacích, který jede po jiné pozemní komunikaci. Totéž platí pro cyklistu jedoucího na jedné pozemní komunikaci, zatímco značky C 8a, C 9a a C l0a označují jinou pozemní komunikaci.
Širší povinnost cyklisty užít některý z typů stezek namísto jiné pozemní komunikace může uložit jen zákon (§ 57 odst. 1 ProvPoz). Otázkou však je, jak „daleko“ taková povinnost může sahat, například vzhledem k nejistotě, kam stezka ve skutečnosti vede,[36] ale třeba i s ohledem na umístění dopravní značky a její viditelnost. Svislé dopravní značky se umísťují při pravém okraji pozemní komunikace nebo nad vozovkou, výjimečně při levé straně pozemní komunikace na rub jiné dopravní značky (§ 2 odst. 2 a 3 ProvPozV).
Jako výrazně vhodnější než „paušální zákaz“ se proto jeví užívat dopravní značku B 8 „Zákaz vjezdu jízdních kol“, a to jen ve skutečně žádoucích a odůvodněných případech po posouzení všech konkrétních okolností.
3. Aktuální výklad vlády a policie
Výklad, že cyklista nemá povinnost užít stezku pro chodce a cyklisty, potvrzuje i stanovisko vlády a vyjádření Policejního prezidia České republiky.
Stanovisko vlády ze dne 14. 7. 2020 říká, že „[z] platné právní úpravy jednoznačně vyplývá, že se předmětná povinnost [podle § 57 odst. 1 ProvPoz] netýká společných stezek pro chodce a cyklisty“.[37]
Tiskový mluvčí Policejního prezidia České republiky dne 15. 10. 2020 na dotaz odpověděl, že „[z] hlediska jazykového výkladu předmětného zákonného ustanovení [§ 57 odst. 1 ProvPoz], které uvádí výčet opatření pro cyklisty, na nějž se toto ustanovení vztahuje, taxativně, nikoliv dispozitivně [správně má být demonstrativně], nelze, než konstatovat, že uvedené ustanovení se skutečně vztahuje pouze na samostatné stezky pro cyklisty, tj. ty, které jsou označeny svislými značkami č. C 8a „Stezka pro cyklisty“, přestože vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádí zákon o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, naopak ke značkám č. C 9a „Stezka pro chodce a cyklisty společná“ či č. C 10a „Stezka pro chodce a cyklisty dělená“ uvádí, že, cituji: „Značka přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky...“. Účelem vyhlášky je sice zákon blíže provést, nesmí však jít nad rámec zákona, který provádí, což je právě tento případ. Vzhledem k tomu, že vyhláška je právním předpisem nižší právní síly, platí tak v tomto případě výše citované zákonné ustanovení.“[38]
4. Obavy o dotace a úvahy de lege ferenda
Může povinnost cyklisty užít stezku pro chodce a cyklisty vyplývat z dotačního titulu nebo účelu stezky?
Dotační pravidla[39] poněkud zmatečně používají termín „cyklistická stezka“, a to ve dvojím významu. Jednak užším významu jako stezka pro cyklisty a jednak jako souhrnný termín pro stezku pro cyklisty, stezku pro chodce a cyklisty společnou a stezku pro chodce a cyklisty dělenou (opět nepřesně označené jako „stezka pro chodce a cyklisty se společným provozem“ a „stezka pro chodce a cyklisty s odděleným provozem“). Většina ustanovení dotačních pravidel se vztahuje na všechny uvedené druhy stezek.
V pasáži o hodnocení žádostí a výběr akcí podle dotačních pravidel se posuzuje „intenzita dopravy na úsecích pozemních komunikací, ze kterých má být cyklistický provoz odkloněn“. Žadatelé o dotace na výstavbu cyklistických stezek v odůvodnění uvádějí například to, že nová cyklostezka zajistí bezpečnost cyklistické dopravy jejím oddělením od frekventované automobilové dopravy. Existuje tedy vyšší šance na poskytnutí dotace v případě stezek podél úseků pozemních komunikací s vyšší intenzitou dopravy, což je zcela namístě.
Neexistuje však žádný požadavek na to, aby užití cyklistické stezky bylo pro cyklisty povinné. To, že cyklistické stezky mohou být užívány pouze cyklisty, neznamená, že jiné pozemní komunikace cyklisty užívány být nemohou. Povinnost všech cyklistů užít cyklistickou stezku není podmínkou ani unijních, ani národních dotačních pravidel. Výstavba cyklistické stezky neznamená stoprocentní oddělení cyklistické dopravy od motorové dopravy, ale vznik alternativy, kterou cyklisté budou moci užít, pokud to bude bezpečnější. Dotační pravidla nemohou ani nepřímo měnit pravidla provozu na pozemních komunikacích.
Ministerstvo dopravy, resp. BESIP, dlouhodobě přistupuje k cyklistické dopravě s představou, že se cyklisté budou pohybovat jen po cyklistické infrastruktuře oddělené od silnější motorové dopravy, a nikoli po silnicích a místních komunikacích.[40] Oficiálním cílem je zvýšení bezpečnosti cyklistů. Jak ale bylo blíže rozvedeno v citovaném odůvodnění pozměňovacího návrhu, který je součástí zákona č. 365/2021 Sb., bezpečnost cyklistů může zvýšit zřizování cyklistické infrastruktury, nikoliv však bezvýjimečná povinnost ji užít, resp. zakazování cyklistům užít jiné pozemní komunikace, a to zejména v domácích podmínkách, kdy má velká část od provozu oddělené cyklistické infrastruktury podřadnou kvalitu nebo je zatížena silným pěším provozem. Skutečným motivem k plošnému zakazování cyklistům užít pozemní komunikace není zvýšení bezpečnosti cyklistů, ale upřednostňování motorové dopravy.
Je třeba přísně rozlišovat mezi platným právem (de lege lata) a představami o tom, co by v budoucnu mělo platit (de lege ferenda), zvláště když se jedná o představy značně kontroverzní.
VI. Závěr
Na základě výše uvedeného nelze než dospět k závěru, že povinnost cyklisty užít stezku pro chodce a cyklisty neexistuje. Cyklista může legálně užít pozemní komunikaci, i když se nachází poblíž stezky pro chodce a cyklisty, pokud není označená dopravní značkou „Zákaz vjezdu jízdních kol“.
Aktuální novela účinná od 1. 1. 2022 přiblížila právní úpravu různých druhů „cyklostezek“ tak, že cyklista nově de facto nemusí užít ani stezku pro cyklisty a další v § 57 odst. 1 ProvPoz vyjmenovaná cyklistická opatření.
Obdobně jako motorová vozidla nejezdí jen po dálnicích a silnicích pro motorová vozidla, když souběžně vede jiná pozemní komunikace, ani cyklisté nejezdí jen po „cyklostezkách“. Fakultativní charakter cyklistických opatření bere v potaz místní specifika i značné rozdíly mezi samotnými cyklisty. Podle našeho názoru je správné věřit cyklistům, že si v zájmu vlastní bezpečnosti podle svých schopností a aktuální situace dokáží sami vybrat, kudy pojedou.
Cyklisté na pozemní komunikace patří. Doufáme, že zboření nebezpečného mýtu o povinných „cyklostezkách“ alespoň částečně přispěje ke snížení agresivity (protože v úvodu zmínění lidé svémocně trestající domnělé pachatele přestupku přijdou o „spravedlivý motiv“) a naopak ke zvýšení ohleduplnosti a bezpečnosti na pozemních komunikacích.[41]
* Autor je vedoucím redaktorem odborného právnického časopisu.
** Autor je odborným asistentem na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a poradcem na NSS.
[1] Viz například Büchel, B., Mara, A., D., Corman, F. COVID-19 as a window of opportunity for cycling: Evidence from the first wave. Transport Policy, 2022, č. 116, s. 144–156.
[2] Viz například ECF. Cycling Underrepresented in EU Member States’ Final National Energy and Climate Plans. 2020, https://ecf.com.
[3] Viz například Evropská komise. Nové návrhy pro oblast dopravy mají zvýšit efektivitu cestování a zlepšit jeho udržitelnost. Tisková zpráva, 14. 12. 2021, IP/21/6776.
[4] Viz například § 122 odst. 1 písm. f) a § 141 odst. 2 nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.).
[5] Viz zejména rozsudek NSS z 23. 5. 2018, č. j. 10 As 336/2017-46, a související judikatura k rušení tzv. „cykloobousměrek“, která je podstatná i z hlediska splnění podmínek aktivní legitimace cyklistů a cyklistických spolků pro řízení před soudem.
[6] BESIP, STEM/MARK. Agresivní chování řidičů, 2020 (https://www.ibesip.cz/Akce-a-kampane/Kampane/Agresivita-zabiji).
[7] Například Kozelka, P. Řidič mstitel úmyslně srazil cyklistu. Dostal podmínku. Novinky.cz, 6. 9. 2021, popisující případ řešený rozsudkem NS z 10. 6. 2020, sp. zn. 7 Tdo 566/2020.
[8] Například youtuber s přezdívkou „Letohradská Perla“ o sobě uvádí: „Jsem mladý a nezkušený řidič, každý ale nějak začínal, tak to prosím berte na vědomí.“. Pravděpodobně inspirován vzory jiných youtubových influencerů dne 5. 5. 2020 publikoval vlastní dashcam video s názvem „Nemám rád cyklisty - Zážitky z cest #6“ (https://www.youtube.com/watch?v=v1w3n1WwU7Q), ve kterém ukazuje, jak vulgárně nadává cyklistům a přitom je předjíždí bez dodržení bezpečného bočního odstupu a snaží se je zasáhnout kapalinou z ostřikovačů. V jednom případě poukazuje na to, že podle jeho názoru cyklista měl užít stezku pro chodce a cyklisty společnou, v jiných případech cyklisty stejným způsobem „trestá“ i bez blízkosti jakékoli stezky.
[9] Například údajná povinnost cyklisty jet po stezce pro cyklisty (ve skutečnosti stezce pro chodce a cyklisty), která počíná ve zcela jiné části města vzdáleném cca 700 m vzdušnou čarou od silnice, přičemž nejkratší vzdálenost mezi oběma komunikacemi v jejich průběhu činí cca 400 m, byla hlavním argumentem neúspěšné obhajoby řidiče motorového vozidla, který sražením zezadu usmrtil cyklistu a od nehody ujel, aniž by se mu snažil poskytnout pomoc (rozsudek NS z 20. 10. 2020, sp. zn. 6 Tdo 886/2020).
[10] Code de la route, čl. R431-9, novela n°2015-808 z 2. 7. 2015 – čl. 13, https://www.legifrance.gouv.fr.
[11] Straßenverkehrsordnung, 1960, § 52, 16 a 17a, a § 53, 27 a 28, https://www.ris.bka.gv.at.
[12] Reglamento General de Circulación, Real Decreto 1428/2003, čl. 155, R-407 a, čl. 160, S-64, https://www.boe.es.
[13] Code de la route (AR 01.12.1975), čl. 69.3, D7 až D10, a čl. 71.2, F99a až F99c, https://www.code-de-la-route.be.
[14] The Highway Code, čl. 61: „Use cycle routes, advanced stop lines, cycle boxes and toucan crossings unless at the time it is unsafe to do so. Use of these facilities is not compulsory and will depend on your experience and skills, but they can make your journey safer“ (překlad autora), https://www.gov.uk.
[15] Road Traffic (Traffic and Parking) (Amendment) Regulations 2018, čl. 14, https://www.irishstatutebook.ie.
[16] Road Transport (Road Rules) Regulation 2017 (SL2017-43), čl. 247 a 252, https://www.legislation.act.gov.au.
[17] The Highway Code, čl. 63.
[18] Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů („ProvPoz“).
[19] Viz například rozsudek NSS z 22. 12. 2021, č. j. 8 As 198/2020-34, nebo rozsudek NSS z 5. 12. 2019, č. j. 9 As 164/2018-36.
[20] Viz například rozsudek KS v Ústí nad Labem ze 7. 12. 2021, č. j. 16 A 60/2019-101, nebo rozsudek KS v Hradci Králové z 29. 11. 2021, č. j. 30 A 57/2021-71.
[21] Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů („ProvPozV“).
[22] Pozměňovací návrh č. 6282 ke sněmovnímu tisku 374, 8. volební období Poslanecké sněmovny.
[23] Lze poukázat na fakt, že například vyhrazený jízdní pruh (§ 14 ProvPoz) je jedním z typů preferenčních opatření. Vyhrazený jízdní pruh často bývá vyhrazen současně pro autobusy, vozidla integrovaného záchranného systému, městské policie, taxislužby a cyklisty. Hlavním smyslem preferenčních opatření je zvýšení plynulosti provozu preferovaných vozidel. Preferovaná vozidla pro ně vyhrazený jízdní pruh mohou, ale nemusejí užít. Není logické, aby tomu v případě cyklistů bylo naopak, tedy aby cyklistická opatření měla nikoli preferenční, ale restriktivní charakter.
[24] Obě úmluvy sjednané ve Vídni dne 8. 11. 1968, Úmluva o silničním provozu publikována pod č. 83/2013 Sb. m. s.
[25] Vedral, J. a kol. Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů (I. část). Praha: Úřad vlády, 2006, s. 8, http://www.vlada.cz.
[26] Fronc, J. Výklad ve prospěch adresátů správního práva a jeho limity. Správní právo, 2020, č. 7, s. 359.
[27] Čl. 39 Listiny základních práv a svobod, čl. 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Viz například rozsudek NSS z 25. 2. 2015, č. j. 1 As 236/2014-22, nebo k zákonu o silničním provozu rozsudek NSS z 18. 6. 2020, č. j. 4 As 104/2020-38.
[28] K požadavku na dostatečně určité, přesné a jasné vymezení skutkové podstaty srov. například rozsudek NSS z 9. 3. 2017, č. j. 1 As 79/2016-43, nebo rozsudek ESLP z 18. 7. 2014, č. 45554/08, Ashlarba proti Gruzii.
[29] Srov. například nález ÚS z 4. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 236/05, nebo rozsudek NSS z 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67.
[30] Zkrácené označení sloupce v tabulce označeného jako „Název, význam a užití“.
[31] Stezka pro cyklisty: Značka přikazuje cyklistům užít v daném směru takto označeného pruhu nebo stezky. Pruhu nebo stezky smí užít i osoba vedoucí jízdní kolo, osoba pohybující se na kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení a osoba pohybující se na osobním přepravníku. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je její užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak.
Stezka pro chodce a cyklisty společná: Značka přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky. Stezku pro chodce a cyklisty smí užít také osoba jedoucí na osobním přepravníku. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je její užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak. Chodci a cyklisté se nesmějí navzájem ohrozit.
Stezka pro chodce a cyklisty dělená: Značka přikazuje chodcům a cyklistům užít v daném směru části vyznačené pro chodce nebo cyklisty a označuje jejich situování. Stezku pro chodce a cyklisty smí užít také osoba jedoucí na osobním přepravníku. Ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích je její užívání zakázáno, pokud není stanoveno jinak. Chodci a cyklisté smějí sousedního pruhu užít jen při obcházení, objíždění překážky nebo vzájemném vyhýbání.
[32] „Sign D, 4 "COMPULSORY CYCLE TRACK" shall notify cyclists that the track at the entrance to which it is placed is reserved for them, and shall notify the drivers of other vehicles that they are not entitled to use that track. Cyclists shall be required to use the track if the track is running along a carriageway, footpath or track for riders on horseback and leading into the same direction“ (překlad autora). Znění před dodatkem z 30. 11. 1995 bylo restriktivnější: „Sign D, 4, "Compulsory cycle track", shall notify cyclists that they must use the cycle track at the entrance to which it is placed, and shall notify the drivers of other vehicles that they are not entitled to use that track“.
[33] Citaci z popisku značky v příloze Úmluvy o dopravních značkách a signálech nelze vykládat přísně rigidně (bez možnosti výjimek). Úmluva stanoví společnou minimální úpravu, ale ponechává prostor pro výklad a přizpůsobení pravidel pro vzhled dopravních značek a jejich významů (Center for Expertise and Engineering on Risks, Urban and Country Planning, Environment and Mobility. Signs and signals for cyclists and pedestrians. Comparison of rules and practices in 13 countries. Lyon: Cerema, 2014, s. 11, https://thepep.unece.org). Rigidně se nevykládá ani první věta popisku hovořící o tom, že stezka je vyhrazena pro cyklisty a řidiči ostatních vozidel nejsou oprávněni tuto stezku užít. Na stezkách se přitom běžně a legálně pohybují i motorová vozidla, která přes tuto stezku (někdy i v podélném směru a po celé délce stezky) vjíždějí z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. V některých případech je dopravní značka označující stezku doplněna dodatkovou tabulkou E 13 „Text nebo symbol“ (typicky „MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHY“).
Citaci z popisku značky v příloze Úmluvy o dopravních značkách a signálech dále nelze vykládat bez kontextu ustanovení Úmluvy o silničním provozu. Tam, kde existují jízdní pruhy pro cyklisty nebo cyklostezky, mohou smluvní strany nebo jejich části zakázat cyklistům použít zbytek vozovky. Vnitrostátní legislativa musí specifikovat, za jakých podmínek mohou ostatní uživatelé silnice použít jízdní pruh pro cyklisty nebo cyklostezku nebo je křížit, vždy za podmínek zachování bezpečnosti cyklistů (čl. 27 odst. 4 věty první a třetí Úmluvy o silničním provozu). Tam, kde je cyklostezka a hustota provozu to dovoluje, mohou chodci kráčet po cyklostezce, ale nesmí tím překážet provozu jízdních kol a mopedů (čl. 20 odst. 3 Úmluvy o silničním provozu). Úmluva o silničním provozu tedy mluví pouze o možnosti (nikoli požadavku) zakázat cyklistům použít zbytek vozovky (nikoli celou vozovku, což indikuje, že ustanovení hovoří pouze o jízdním pruhu pro cyklisty nebo cyklostezce, která je součástí vozovky nebo v jejím přidruženém prostoru, a nikoli o jiné komunikaci).
Uvedené úmluvy zakládají práva a povinnosti smluvních stran (států). Nemají vertikální přímý účinek, samy o sobě neukládají povinnosti účastníkům silničního provozu.
[34] K principu legální licence, resp. autonomie vůle srov. například nález ÚS z 13. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 43/04 (54/2004 USn.). Dále viz například rozsudek NSS z 19. 1. 2017, č. j. 7 As 302/2016-28, a související judikatura, ve které NSS shledal jako přípustnou úpravu limitních hodnot návykových látek v podzákonném předpisu, neboť skutková podstata přestupku je definována přímo zákonem o silničním provozu.
[35] Například v souvislosti s definicí bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty (§ 17 odst. 6 ProvPoz) bylo legalizováno přejíždění tzv. plné čáry (dopravní značky V 1a „Podélná čára souvislá“) při předjíždění cyklisty.
[36] V praxi nejsou výjimečné případy, kdy se trasa stezky odklání od trasy jiné pozemní komunikace, případně je stezka slepou pozemní komunikací, protože dále končí (například navazuje na stezku pro chodce bez povoleného vjezdu kol) nebo po ní nelze dále pokračovat v jízdě (například je na ní umístěna příkazová značka C 14a „Jiný příkaz“, typicky „Cyklisto, sesedni z kola“).
[37] Sněmovní tisk 893/1, 8. volební období Poslanecké sněmovny.
[38] Mikeska, P. Musí cyklista použít cyklostezku? Petruvblog.cz, 15. 10. 2020, https://www.petruvblog.cz/2020/10/musi-cyklista-pouzit-cyklostezku.html (cit. 29. 12. 2021).
[39] Pravidla pro financování výstavby nebo oprav cyklistických stezek nebo zřizování jízdních pruhů pro cyklisty pro rok 2020. Státní fond dopravní infrastruktury, https://www.sfdi.cz/poskytovani-prispevku/cyklisticke-stezky/.
[40] Například následující text: „Dostupnost mimoměstských destinací lze zajistit jen vybudováním vhodných typů infrastruktury pro cyklisty. Proto je třeba navrhnout takové cyklotrasy, které budou propojovat obce a atraktivity regionu. K tomu je nutné vytvořit komplexní síť cyklotras, složenou jak z úseků cyklostezek, tak i dalších komunikací vhodných pro cyklisty (lesní, polní cesty, atd.) mezi obcemi regionu.“ (https://www.ibesip.cz/Tematicke-stranky/Aktivni-pohyb-v-silnicnim-provozu/Na-kole/Dalsi-infrastruktura, cit. 11. 1. 2022).
[41] Způsobu, jakým soudy posuzují střety řidičů motorových vozidel s cyklisty, se budeme věnovat v článku, který vyjde v některém z příštích čísel tohoto časopisu.
Žádné komentáře :
Okomentovat