12. května 2022

Příběhy úspěšných - Tomáš Kindl: Motoristé rozhodně nemusejí odhadovat přesně 150 centimetrů

Právník, iniciátor zákona o bočním odstupu 1,5 metru předjíždějícího auta od cyklisty a autor blogu Cykloprávo nám v rozhovoru popsal o problematice ze svého úhlu pohledu vše podstatné.

K jakým změnám došlo v loňské novele zákona o silničním provozu ve vztahu k cyklistům?

Obdobně jako v řadě států na západ od nás byla definována vzdálenost bezpečného odstupu při předjíždění cyklisty. Každý má jinou představu o tom, jaká vzdálenost je bezpečná. Lidé se bohužel až po tragických nehodách dozvídali, že měli dodržet odstup zhruba 1,5 metru. A to už bylo pozdě jak pro cyklisty, tak pro motoristy. Nové pravidlo zachraňuje životy.

Jak mají podle Vás řidiči odhadnout boční vzdálenost od cyklisty 1,5 metru tak, aby dodrželi předpis?

Motoristé rozhodně nemusejí odhadovat přesně 150 centimetrů, což je polovina běžného jízdního pruhu. Tato vzdálenost je minimální. Jestliže si řidič není manévrem jistý, měl být odstup o to větší (v Německu a Španělsku platí nejméně 2 metry). Vždycky je lepší dát více místa, než je nutné, než jednou dát místa méně. Jednoduchá rada zní: předjíždějte cyklistu jako jiné auto. Představte si, že na tom kole sedíte vy sami nebo někdo z vašich blízkých. Nově můžete přejet i plnou čáru. Nepředjíždějte, když v protisměru jede jiné auto nebo před zatáčkou, za kterou není vidět. Těch pár vteřin nebo nejhůře desítek vteřin za riskování nestojí.

Vyplývá z novely zákona, že cyklisté nemusejí využívat pruh pro cyklisty, i když bude součástí komunikace? Pokud ano, proč si myslíte, že je to správné?

Novela vyjasnila, že cyklista nemusí užít žádný druh „cyklostezek“. Důvodem může být například nevhodná trasa, množství chodců nebo špatný technický stav komunikace (což se týká i cyklopruhů). Stejně jako motorová vozidla nemají povinnost jet jen po dálnicích, když souběžně vede jiná pozemní komunikace, ani cyklisté nejezdí jen po cyklostezkách. Je správné věřit cyklistům, že si v zájmu vlastní bezpečnosti podle svých schopností a aktuální situace dokáží správně zvolit, která cesta je lépe dovede k jejich cíli.

Uvádíte o sobě, že jste iniciátorem právní úpravy definující bezpečný odstup při předjíždění cyklisty. Jaká byla Vaše motivace?

Rád a často jezdím nejen autem, ale i na kole. A chtěl bych vždycky v pořádku dorazit domů. Bohužel je u nás dost lidí, kteří zastávají názor, že cyklisté na silnici nemají co dělat, protože údajně zdržují. A v tom spočívá příčina celé „kontroverze“ tohoto zákona. Cyklisté však nejsou „nepřátelé“ motoristů. Naopak. Silnice nejsou nafukovací a individuální automobilová doprava je prostorově nejnáročnější. Motoristé, kteří neuvažují krátkozrace, jsou rádi za to, že někdo dobrovolně jede jinak než autem, protože díky tomu se i jim lépe jezdí a parkuje. Zákon byl velmi pečlivě připraven a detailně odůvodněn. Netroufal bych si přijít s něčím, o čem bych nebyl stoprocentně přesvědčený, že je správné.

Kde vidíte největší problémy, které ještě ve vztahu k cyklistům jakožto účastníkům silničního provozu v současném právu, nebo i praxi, přetrvávají? Co si myslíte, že je v silničním provozu vůbec nejdůležitější?

Nejdůležitější je vzájemná ohleduplnost. Nejsme na silnicích sami. Všichni jsme lidé a většina z nás střídá role chodců, cyklistů a motoristů. Podle nejen mých osobních zkušeností se ohleduplnost na silnicích skokově zlepšila už od dubna loňského roku, kdy pravidlo 1,5 metru prošlo Poslaneckou sněmovnou a začalo se o něm hodně mluvit. Většina motoristů do té doby prostě vůbec nevěděla, že těsné předjíždění cyklisty může představovat nějaký problém. Nyní to motoristé vědí a snaží se být mnohem ohleduplnější. Za to bych jim chtěl velmi poděkovat.

Rozhovor vyšel v newsletteru a na blogu Firma roku Živnostník roku (12. 5. 2022).

Žádné komentáře :

Okomentovat