Více než sto
dopravních odborníků, akademiků, lékařů, architektů, právníků, sportovců,
umělců, podnikatelů a dalších významných osobností žádá v otevřeném
dopise zachování pravidla bezpečného předjíždění cyklistů. Nevidí žádný důvod pro ukvapenou
změnu bez řádného hodnocení dopadů již po několika měsících, byl by to krok zpět. Podle signatářů je pravidlo v civilizovaném světě normální a také u nás začíná kultivovat vztahy mezi cyklisty a motoristy. Vzájemná ohleduplnost se díky němu
zvýšila.
Současně
startuje petice. Online se mohou připojit lidé, kterým není bezpečnost
a ohleduplnost na silnicích lhostejná (https://www.petice.com/bezpecnepredjizdeni).
Motoristé
mají od 1. ledna letošního roku dodržovat bezpečný odstup při předjíždění
cyklisty minimálně 1,5 metru, resp. 1 metru v místech s rychlostí
omezenou do 30 km/h. Obdobná úprava platí například v Německu (mimo
zastavěná území vzdálenost dokonce 2 metry), Francii, Španělsku,
Portugalsku, Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Belgii
nebo Austrálii.
Ministr
dopravy Martin Kupka navrhuje zrušení odstupu při
nižších rychlostech, což by vedlo k faktické nevymahatelnosti celého pravidla.
Hrozí i úplné zrušení pravidla.
Zachování
pravidla v meziresortním připomínkovém řízení podpořily Olomoucký kraj,
Pardubický kraj, Hlavní město Praha, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo
pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti a Úřad vlády České republiky.
Na kole pravidelně jezdí 82 % Čechů ve věku 18 až 65 let.
Ministerstvo dopravy eviduje více než 6 000 000 platných řidičských
průkazů. Na skoro 60 000 kilometrů silnic v České republice
připadá pouhých 3 500 kilometrů cyklostezek; většinou se jedná o společné
stezky pro chodce a cyklisty.
Šířkové poměry komunikací
i povinné výhybny stanoví technické normy: ČSN 736101, ČSN 736110,
ČSN 736109 a ČSN 736108. Minimální šířka vozovky s nízkým
provozem je 5,5 metru, běžně však 6,5 metru a více. Zcela
výjimečně lze navrhnout i obousměrnou vozovku o šířce 3,5 metru.
Výhybny musejí být každých 80 až 100 metrů.
Autor Ivan Krejsa, 7. 10. 2014, Mallorca, Španělsko |
Proč potřebujeme pravidlo 1,5 metru
Soudní znalec se specializací na
silniční nehody Ivan Krejsa vysvětluje: „Zrušení definice minimální
vzdálenosti při předjíždění je nebezpečné. Odstup je třeba dodržet také při
nízkých rychlostech, protože i tyto rychlosti bývají pro cyklisty velmi
zraňující. Cyklista přirozeně nikdy nejede přímo, ale
s výchylkami vlevo i vpravo, dále se může také vyhýbat výmolu,
kanálu, kaluži vody, při ohlédnutí dozadu vždy vybočí anebo ho může vychýlit
i poryv větru. Bohužel se někteří řidiči až u soudu dozví, že pokud by dodrželi
odstup 1,5 metru, tak by nehodě zabránili, což je ale pozdě zejména pro
cyklistu, ale také pro řidiče. Smyslem pravidla je nehodám s cyklisty
předcházet a vést řidiče k ohleduplnosti k cyklistům, tak jako
v mnohých západních zemích, kde uvedené pravidlo platí. Například ve Španělsku
dokonce mají i dopravní značku s údajem 1,5 metru.“
Zdroj: Zpráva Evropské komise, https://transport.ec.europa.eu/ |
Dopravní expert Vratislav Filler
přibližuje výsledky aktuální analýzy nehod cyklistů z Laboratoře
udržitelného urbanismu: „Srážky, které jsou důsledkem nevhodného předjíždění,
tvoří nejméně 10 % srážek cyklisty a jiného vozidla, souviset s ním
však může až kolem 30 % všech srážek. Cyklisté zaviní méně než polovinu
srážek s jinými účastníky provozu, cca 40 %. Vzhledem k naprosté
převaze dopadu těžkých následků srážek s motorovými vozidly na cyklisty
jsou cyklisté jednoznačnými oběťmi. Z předběžné analýzy vyplývá, že po zavedení pravidla 1,5 metru se
počet srážek při předjíždění mírně snížil. Dopady pravidla lze již po několika
měsících hodnotit spíše pozitivně.“
Autor Tomáš Cach |
Řešme skutečné problémy
Dopravní urbanista se
specializací na cyklodopravu Tomáš Cach uvádí: „Žádná
dopravní katastrofa se nekoná. Stačí nepředjíždět, když v protisměru
zrovna něco jede, nebo před nepřehlednou zatáčkou či horizontem, kam nevidíme. Nově
můžeme přejet i plnou čáru. Krátké zpomalení nemá negativní dopad na
celkovou plynulost provozu a reálnou cestovní rychlost. Na křižovatkách a v kolonách
se načekáme mnohem více. Buďme
rádi za to, že někdo dobrovolně jede jinak než autem, protože i díky tomu
se nám za volantem lépe jezdí a parkuje.“
Advokát
a pedagog František Korbel radí: „Ukvapené zvraty v zákonech
narušují kontinuitu a stabilitu právního řádu a poškozují důvěru
občanů v právní stát. Dejme pravidlu šanci, aby mohlo v praxi ukázat
svá pozitiva. Zákon lze dodržet i na úzkých komunikacích. Klíčová je
vzájemná ohleduplnost. Stejně úzké silnice existují i v zahraničí a pravidlo
bez problémů funguje. Například v uličkách jižních
přímořských městeček se sotva vejde malé auto a lidé chápou, že se tam
musejí všichni vejít.“
Podnikatel v oblasti
elektrických koloběžek Petr Novotný navrhuje: „Mikromobilita je téma
budoucnosti a možným řešením dopravy v ucpaných městech. Elektrických
koloběžek na komunikacích přibývá. V České republice bohužel stále chybí
jejich jednoznačná právní úprava. Není tak jasné, jaké technické podmínky
musejí elektrokoloběžky splňovat, aby na nich lidé mohli legálně jezdit. To je
zásadní například z důvodu pojištění. Ministerstvo dopravy o problému
ví, ale bohužel ho neřeší.“
Předseda expertní rady Platformy
VIZE 0 Roman Budský volá po komplexním řešení: „Dlouhodobě
zastávám názor, že stávající zákon o silničním provozu již od samého
počátku měl k dokonalosti dost daleko. Je nejvyšší čas provést jeho
komplexní novelizaci. V novelizovaném zákoně je třeba reagovat na novodobé
trendy v kontextu s chováním některých skupin účastníků silničního
provozu s ohledem na ochranu života, zdraví a majetku. Je nutné s dostatečným
předstihem reagovat na nově se rodící trendy, jako je například masové
využívání jízdních kol, koloběžek a jejich elektrifikovaných verzí. To
ostatně již dělají například na Slovensku, v Německu či Rakousku. Vyšší
ochranu si zaslouží i tzv. zranitelní účastníci silničního provozu –
chodci, cyklisté a motocyklisté. Své zkušenosti s tím mají například
ve Velké Británii.“
Zdroj: CyclingUK.org/HighwayCode
Chraňme zranitelné účastníky provozu
Chirurg Pavel Pafko apeluje:
„Jako lékař jsem mnoho let ošetřoval dopravní úrazy, tedy i úrazy
cyklistů. Pokud si způsobili úraz sami, šlo většinou o lehčí poranění.
Pokud to byl úraz při střetu s motorovým vozidlem, byly to nejčastěji
úrazy těžké. Pravidlo 1,5 metru zachraňuje životy.“
Ředitel Centra Paraple David Lukeš
přidává další úhel pohledu: „Silnice a lesní cesty nejsou jenom pro
auta, ale také pro zranitelné účastníky provozu: chodce, bezmotorová vozidla a jezdce
na zvířatech. Do této skupiny patří také lidé s dětskými kočárky nebo ti,
kteří ke svému pohybu potřebují mechanický či elektrický vozík. Nejrozšířenější
sportovní aktivitou mezi lidmi s hendikepem je cyklistika. Často se
používá handbike či lehokolo, kde je jízda při absenci cyklostezek mimo silnici
i za stávajícího stavu velmi nebezpečná. Nedokáži si představit, že bychom
se zase vrátili o krok zpátky. Patří skutečně takový postup do moderní
doby?“
Astrofyzik a popularizátor
vědy v oblasti astronomie Jiří Grygar hodnotí: „Pravidlo bezpečného
předjíždění je v civilizovaném světě normální. Platí téměř v celé
západní Evropě, kde nepanuje anarchie, ale individuální odpovědnost a respekt
k ostatním lidem. Není žádný důvod pro to, abychom se obraceli na Východ.
Byl by to velký krok zpět.“
Pozitivní dopady pravidla
Bývalý profesionální cyklista,
vítěz řady etap na Giro dʼItalia, Tour de France a Vuelta a España
Ján Svorada oceňuje přínos pravidla: „Všichni jsme lidé a většina
z nás střídá role chodců, cyklistů a motoristů. Díky novému pravidlu
se motoristé snaží být mnohem ohleduplnější a za to bychom jim měli velmi
poděkovat. Vzájemné vztahy se začínají kultivovat.“
Prezident Českého svazu
cyklistiky Petr Marek říká: „Představte si, že na kole jede vaše
vlastní dítě, někdo vám blízký nebo vy sami. Určitě ho nechcete ohrozit a zbytečně
riskovat, že zničíte život jemu i sobě. Všichni jsme lidé a chceme
v pořádku dojet domů, ať už jsme jeli do práce, za sportem nebo jen tak na
výlet. Lidé si už určitě všimli, že se situace na silnicích zlepšila a řidiči
si nás cyklistů více všímají a všichni se snažíme vzájemně respektovat.“
Kardiochirurg Jan Pirk
doplňuje: „Podle mé zkušenosti coby cyklisty se většina motoristů chová k cyklistům
mnohem ohleduplněji než před zavedením tohoto pravidla. Až na výjimky při
předjíždění nejenže dávají znamení o změně směru jízdy, ale dodržují
podstatně větší odstup od cyklisty než dříve. A o to jde. Nikdo
neřeší, jestli byl odstup přesně 150 nebo 130 centimetrů.“
Ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta
přidává svoje zkušenosti: „Zavedení pravidla a s ním probíhající
informace pro řidiče pro mne jako cyklistu zvýšily pocit bezpečnosti na silnici
a zdá se mi, že řidiči se minimálně více snaží být při předjíždění
ohleduplní. Zrušení pravidla tak de facto řekne, že ohleduplnost je
zbytečná a cyklista na veřejné komunikace nepatří. S ohledem na naši
ekologickou situaci je to myšlenka patřící do minulého či předminulého
století.“
Architekt, herec a spisovatel
David Vávra uzavírá: „Jako cyklista i řidič plně podporuji 1,5 metru
odstupu kola od automobilu, neboť doufám, že se již pomalu učíme toleranci a vzájemnému
respektování.“
Pravidlo má podporu napříč celou společností
Otevřený
dopis podepsali také dopravní psycholog, expert a soudní znalec v oblasti
lidského faktoru v dopravě Matúš Šucha, fyzioložka a biochemička,
bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky Helena Illnerová, běžkyně
na lyžích a olympijská vítězka Kateřina Neumannová, hrudní chirurg a transplantolog
Robert Lischke, paralympijský vítěz a mistr světa v cyklistice
Jiří Ježek, předseda České kardiologické
společnosti Aleš Linhart, právník a vysokoškolský pedagog Petr Bezouška,
předseda výboru České endokrinologické společnosti Michal Kršek, novinář,
spisovatel a extrémní sportovec Daniel Polman, youtuber Karel „Kovy“ Kovář
a řada dalších významných osobností.
Související odkazy:
- návrh Ministerstva dopravy, aktuálně ve stavu projednávání připomínek a dopracovávání návrhu zákona na základě výsledků připomínkového řízení (https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSCGFL5VG1)
- aktuální analýza nehod cyklistů z Laboratoře udržitelného urbanismu (https://auto-mat.cz/29543/aktualni-analyza-nehod-cyklistu)
jménem všech signatářů otevřeného
dopisu – viz níže
Tomáš Cach,
dopravní urbanista
Tomáš Kindl, právník
Otevřený dopis
ministrovi dopravy: zachovejte pravidlo 1,5 metru
Vážený pane ministře,
žádáme Vás, abyste ze svého aktuálního
návrhu změny zákona o silničním provozu, který řeší reformu bodového
systému, vypustil „přílepek“ týkající se pravidla bezpečného předjíždění
cyklisty, aby bylo možné ho podrobit komplexní odborné debatě, po které sám
voláte.
Současná česká úprava předjíždění
cyklisty je obdobou úprav platných například v Německu, Francii,
Španělsku, Portugalsku, Spojeném království Velké Británie a Severního
Irska, Belgii nebo Austrálii. Není žádný důvod pro experimentování
s jinou, v zahraničí nevyzkoušenou úpravou, a to
i z důvodu zachování jednoduchosti, srozumitelnosti a co
největší harmonizace pravidel silničního provozu především s vyspělými
státy západní Evropy.
Cílem návrhu zákona je podle
Ministerstva dopravy zvýšit bezpečnost silničního provozu. Návrh změny
předjíždění cyklistů však naopak snižuje bezpečnost nejzranitelnějších
účastníků silničního provozu.
Důvodem změny předjíždění
cyklistů je podle Ministerstva dopravy řešení údajného problému příliš úzkých
komunikací. Navrhovaná změna se však týká nikoli pouze úzkých komunikací, ale
všech komunikací.
Podle Ministerstva dopravy při
rychlosti do 30 km/h nemá platit de facto vůbec žádný odstup – minimální
vzdálenost. To je nebezpečné a nepřijatelné. I při nízké rychlosti je
podle soudních znalců třeba při předjíždění cyklisty dodržet vzdálenost alespoň
1 metru tak, jak je to v současném zákonu. Je to obdobné, jako kdyby
v obytné nebo pěší zóně v obci byl pouze požadavek, že řidič má jet
přiměřenou rychlostí, bez zákonem stanovené konkrétní hodnoty nejvyšší dovolené
rychlosti 20 km/h; bylo by pouze na uvážení řidiče, zda za dostatečně
nízkou bezpečnou rychlost v pěší zóně považuje například 49 km/h.
Předložený návrh navíc znamená, že
celé pravidlo bude absolutně nevymahatelné. Jednoduché kritérium nejvyšší
dovolené rychlosti v určitém místě (dané dopravní značkou) se totiž mění
na aktuální rychlost vozidla. Policie ČR je nyní schopna pokutovat pouze
za očividné a extrémní nedodržení stanovené vzdálenosti, nebude ale
schopna současně se vzdáleností posuzovat aktuální rychlost vozidla. Právě
v kombinaci se zrušením minimálního odstupu 1 metru pak bude
nebezpečné předjíždění bez jakéhokoli odstupu i ve vyšších rychlostech
zcela nepostižitelné. Proto všechny státy, kde obdobný zákon platí, neberou v potaz
aktuální rychlost vozidla, ale nejvyšší dovolenou rychlost v daném místě.
Návrh není odůvodněn žádnými daty
ani hodnocením dopadů stávající úpravy, která je účinná teprve od
1. 1. 2022. Srážky s příčinou nevhodného předjíždění tvoří
nejméně 10 % srážek cyklisty a jiného vozidla, souviset s ním
však může kolem 30 % všech srážek. Cyklisté zaviní méně než polovinu
srážek s jinými účastníky provozu (cca 40 %). Vzhledem
k naprosté převaze dopadu těžkých následků srážek s motorovými
vozidly na cyklisty jsou cyklisté jednoznačnými oběťmi. Sražení cyklisty zezadu
je cca 2,5krát častěji smrtelné než jiné typy srážek. Po zavedení pravidla 1,5 metru
se počet srážek při předjíždění mírně snížil. Zákon zvýšil vzájemnou
ohleduplnost a kultivuje vztahy mezi účastníky silničního provozu. Dopady
pravidla lze již po několika měsících hodnotit pozitivně.
Bezpečnost cyklistiky je jedním
z hlavních faktorů ovlivňujících podíl cyklistické dopravy. Vyšší podíl
cyklistické dopravy je cílem Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy a Politiky
ochrany klimatu. Opatření v dopravě, která zajišťují ochranu zdraví a životního
prostředí, lze považovat za naplnění práv přiznaných Listinou základních práv
a svobod; v takovém případě se uplatňuje požadavek nesnižování úrovně
přiznané ochrany. Pravidlo bezpečného předjíždění cyklisty lze chápat
i jako jedno z mitigačních opatření. Stát by neměl přijímat úpravu (rušit
existující podporu), která jde přímo proti vymezeným klimatickým cílům. Omezení
pravidla proto může být i soudně napadnutelné.
Tvrzení o tom, že úprava „může
vyvolat nepříznivé dopravní situace, kdy se za cyklistou vytvoří kolona pomalu
jedoucích vozidel“, není ničím podložené a konkrétní. Případné zpomalení
vozidla za cyklistou po dobu vteřin či desítek vteřin nemá negativní dopad na
celkovou plynulost provozu a reálnou cestovní rychlost a je zcela
přiměřeným opatřením, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti účastníků
silničního provozu. Bezpečnost nejzranitelnějších účastníků silničního provozu
musí mít přednost před plynulostí provozu.
Řešení úzkých komunikací je celá
řada, přičemž záleží na konkrétním místě. V úzkých místech je často
stanovena nejvyšší dovolená rychlost do 30 km/h, tudíž podle stávajícího
zákona se nevyžaduje odstup 1,5 metru, ale pouze 1 metr. Na
frekventovaných místech je možné vyznačit cyklistický pruh; pokud cyklista
a motorové vozidlo jednoduše jedou ve svých pruzích, nejedná se
o předjíždění, tudíž se odstup nevyžaduje. Úzké komunikace včetně lesních
cest podle norem musejí být vybaveny výhybnami každých několik desítek nebo
nejvýše stovek metrů; netrvá dlouho, než do výhybny cyklista dojede. Cyklista
může skoro kdekoli zastavit a nechat se objet; v případě objíždění
stojícího cyklisty se stanovená vzdálenost neuplatní. Cyklista navíc může zajet
ke kraji vozovky, aniž by úplně zastavil, ale kýváním paže ukáže, že je na
předjetí připraven; pak je předjíždění při zvýšené opatrnosti bez stanovené
vzdálenosti také možné – obdoba dání přednosti v křižovatce (v případě
pochybností lze tuto variantu výslovně zakotvit v zákoně).
Lze namítat, že neohleduplný
cyklista pojede pomalu prostředkem úzké komunikace a neuhne. Takového
cyklistu motorista ale stejně nepředjede. Většině cyklistů není příjemné motoristy
příliš dlouho zdržovat, chovají se ohleduplně a vzájemně si
s motoristou vyhoví. Právě proto se v praxi žádné problémy neobjevily
ani v České republice, ani v dalších státech, kde obdobná úprava
platí. I v těchto státech existují stejně úzké komunikace jako
v České republice.
Ukvapené zvraty v zákonech
narušují kontinuitu a stabilitu právního řádu a poškozují důvěru
občanů v právní stát. Ministerstvo dopravy by mělo zvážit přípravu
komplexní novely věnující se zranitelným účastníkům silničního provozu (chodcům,
cyklistům a zejména dětem, starším osobám a tělesně postiženým osobám).
Tristní je například zcela chybějící úprava technických podmínek elektrokol
a elektrokoloběžek, pro kterou není jasné, jaká vozidla se smějí pohybovat
po pozemních komunikacích.
Pokud se objeví návrhy upravit
pravidlo bezpečného předjíždění cyklisty jiným způsobem, je zásadní, aby taková
změna nenaváděla ke zhoršenému chování motoristů vůči cyklistům a aby
nedošlo ke zhoršení vymahatelnosti pravidla, zejména omezením možností
přestupek prokázat. Obdobně jako v jiných státech lze například za
určitých podmínek uvažovat o legalizaci jízdy dvou cyklistů vedle sebe,
například za účelem ochrany dítěte mladšího 10 let, kde je vhodné, aby ho
od ostatního provozu chránil vedle něj jedoucí dospělý, nebo v početnější
skupině cyklistů, která tak může mít poloviční délku, a její předjetí je
tak bezpečnější a plynulejší.
Děkujeme, s pozdravem
JUDr. Michal Bernard, Ph.D.,
advokát
Ing. arch. Kateřina Bezděkovská,
architektka
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.,
právník a vysokoškolský pedagog
Bc. Roman Budský, BA (Hons), MBA,
předseda expertní rady Platformy VIZE 0
Mgr. MgA. Ivo Bystřičan,
filmový dokumentarista
Ing. arch. Tomáš Cach,
dopravní urbanista se specializací na cyklodopravu
Mgr. Jan Čižinský,
starosta městské části Praha 7
Mgr. Helena Čížková,
advokátka
Simona Davídková, DiS.,
majitelka nejčtenějšího webu o silniční cyklistice RoadCycling.cz,
mezinárodní cyklistická rozhodčí
Mgr. Jakub Ditrich,
podnikatel v oblasti elektrokol
Petr Dolínek, bývalý
poslanec, ČSSD
Vítězslav Dostál, cestovatel,
který jako první Čech objel svět na kole
Mgr. Jiří Dužár,
podnikatel
Mgr. Hana Ebertová,
ultramaratonkyně, držitelka světového rekordu na 24 h
Martin Exner, poslanec a starosta
obce Nová Ves, STAN
Martin Fendrych, novinář a spisovatel
Ing. Vratislav Filler, Ph.D.,
dopravní expert
JUDr. Ing. Jan Fišer,
advokát
RNDr. Jiří Grygar, CSc.,
astrofyzik a popularizátor vědy v oblasti astronomie
doc. Mgr. Jan Hanuš, Ph.D.,
fyzik a vysokoškolský pedagog
Petr Holeček, senátor a bývalý
starosta města Kralupy nad Vltavou
prap. Jakub Holuša,
atlet, běžec a trenér
MUDr. Jana Horázná,
lékařka
JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.,
senátor, advokát a vysokoškolský pedagog, STAN
Ing. arch. Petr Hýl,
architekt
Ing. Lucie Charvátová, MBA,
česká reprezentantka v biatlonu
Renata Chmelová, senátorka
prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.,
fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky
prom. fyz. Igor Jermolajev, CSc.,
podnikatel
Mgr. Jiří Jeřábek,
environmentalista
Jiří Ježek, paralympijský
vítěz a mistr světa v cyklistice
Ing. Jana Milec Jiřincová,
metodička v Dopravním podniku hlavního města Prahy
Ing. Michal Jun,
manažer
Mgr. Tomáš Jungwirth, M.A.,
projektový koordinátor a analytik
Ing. arch. Tereza Kafková,
architektka
MUDr. Pavel Kasík,
lékař
Ing. Anna Kohoutová,
ekoložka
Ing. Martin Kolovratník,
poslanec, ANO 2011
Mgr. Martin Kontra,
novinář a hudebník
Mgr. František Korbel, Ph.D.,
advokát a pedagog
Ing. Ladislav Kos,
senátor, Hnutí pro Prahu 11
Karel Kovář, youtuber Kovy
Ing. Jan Kovařík, vedoucí
odboru dopravy Městské části Praha 7
Stanislav Kozubek,
podnikatel a bývalý profesionální cyklista
PhDr. Jan Králík,
publicista a spisovatel
MUDr. Kryštof Krása,
kardiolog
Ing. Ivan Krejsa,
soudní znalec se specializací na silniční nehody
prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA.,
předseda výboru České endokrinologické společnosti
MgA. Štěpán Kubišta, ředitel
Jatek78
Mgr. Barbora Kvasnicová,
bezpečnostní konzultantka
Mgr. Marek Lahoda, geograf, zastupitel městské části Brno-Královo Pole a místopředseda Komise dopravní Rady města Brna, Piráti
prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.,
předseda České kardiologické společnosti a Veloklubu lékařů českých
prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D.,
hrudní chirurg a transplantolog
Mgr. David Lukeš,
ředitel Centra Paraple
Ing. Tomáš Macura, MBA, primátor statutárního města Ostravy, ANO 2011
Ing. Petr Marek,
prezident Českého svazu cyklistiky
Ing. Jaroslav Martinek,
jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu
Ing. Hana Matoušová,
zastupitelka Městské části Praha 8, Strana zelených
Mgr. Roman Meliška, konzultant, zakladatel Urban Laab a spoluautor podcastu Urban Caast
Mgr. Jiří Motýl, Ph.D.,
šéfredaktor online magazínu Městem na kole, neuropsycholog a výzkumný
pracovník
Ing. Daniel Mourek,
zástupce České republiky v Evropské cyklistické federaci
Mgr. Petr Nádvorník, manažer
Mgr. Kateřina Neumannová,
běžkyně na lyžích, olympijská vítězka
Mgr. Přemysl Novák,
manažer projektu LʼEtape Czech Republic by Tour de France
Mgr. Jan Novota, trenér,
závodník a organizátor
Pavel Novotný, DiS., starosta
městské části Praha-Řeporyje, ODS
Ing. Petr Novotný,
podnikatel v oblasti elektrických koloběžek
Mgr. František Paďour, bývalý
profesionální cyklista
prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.,
lékař
prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.,
kardiochirurg
Ing. Pavel Polák,
bývalý předseda Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu
Ing. arch. Zuzana Poláková, urbanistka a expertka v oblasti aktivní mobility
Ing. Daniel Polman,
novinář, spisovatel a extrémní sportovec
Mgr. Lukáš Princ,
spoluvlastník Ski a BikeCentrum Radotín
Ing. Kateřina Rusá,
amatérská cyklistka, světová rekordmanka v počtu ujetých kilometrů v roce 2021
prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D.,
vedoucí lékař oddělení klinické dietologie Fakultní nemocnice Plzeň
Ing. Petr Samek, výkonný ředitel globální platformy Rouvy
Mgr. Jan Slanina,
právník a zastupitel Městské části Praha 4
MUDr. Lucie Slezáková, dermatoložka
Michal Stark, starosta obce Jeneč, paralympijský mistr světa, mistr Evropy a medailista z paralympiády
Štěpán Stránský, fotograf,
grafik a ultrabikepacker
Ing. arch. Aleš Stuchlík,
vedoucí Útvaru městského architekta, Jihlava
Ján Svorada, bývalý
profesionální cyklista, vítěz řady etap na Giro dʼItalia, Tour de France
a Vuelta a España
Bc. Adam Šimek, programátor
globální aplikace Strava
Mgr. Michal Šindelář,
výzkumník bezpečnosti silničního provozu
Mgr. Adéla Šípová,
advokátka a senátorka
Martin Šnobr, student
architektury se zájmem o udržitelnou dopravu, urbanismus a životní
prostředí
Mgr. Martin Šotola,
výkonný ředitel spolku AutoMat
doc. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D.,
dopravní psycholog, expert a soudní znalec v oblasti lidského faktoru
v dopravě
Ing. Jaroslav Tomášek, MBA.,
výkonný ředitel EMEA
Ing. Magda Tomášková,
obchodní manažerka
Daniel Turek, profesionální
cyklista
Ing. Petra Urbanová, Ph.D.,
výzkumnice v oblasti metod datování
prof. JUDr. Helena Válková, CSc.,
poslankyně, ANO 2011
akad. arch. David Vávra,
architekt, herec a spisovatel
Mgr. Jaroslav Větrovský,
senátor a starosta města Mladá Vožice
Václav Vlk Volráb,
předseda České Mountainbikové Asociace
JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M.,
odborný asistent na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a poradce na Nejvyšším
správním soudu
prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.,
předseda České asociace preventivní kardiologie
Ing. Jaroslav Vymazal,
bývalý poslanec a starosta Jihlavy, ODS
Josef Zimovčák, manažer,
živnostník, několikanásobný mistr světa v jízdě na vysokém kole
Ing. Radka Žáková,
cykloprůvodkyně, cyklonovinářka a plzeňská cyklokoordinátorka
Žádné komentáře :
Okomentovat